OU > Věda a tvůrčí činnost > Hlavní směry výzkumu

Hlavní směry výzkumné činnosti na OU

GOVERNANCE ZAOSTÁVAJÍCÍCH A DESTABILIZOVANÝCH ÚZEMÍ

Ještě před deseti lety byly hlavním objektem výzkumů v regionálních vědách růstové rozvinuté regiony v různých částech světa. Cílem bylo poznání faktorů a institucionálních uspořádání (systémů governance), které vedly k vysoké dynamice ekonomického růstu. Politiky v zaostávajících regionech pak měly „kopírovat“ či „imitovat“ úspěšné strategie, opatření a projekty, a takto se dostat na dráhu růstu. Různé funkční, strukturální a institucionální charakteristiky regionů byly téměř ignorovány (či minimálně nebrány v úvahu) a implementace (transplantace) strategií z vyspělých regionů do zaostávajících nebyly úspěšné. Politika „one-size-fits-all“ selhala. V poslední době se výzkum obrací k zaostávajícím regionům s cílem definovat optimální institucionálně-organizační struktury pro rozhodování a řízení (governance) a definovat politické iniciativy, strategie, nástroje a projekty přizpůsobené (fine-tuning) funkcím a strukturám zaostávajících regionů.

Garant: doc. Petr Rumpel

VÝZKUM DOPADŮ PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výzkumný program zahrnuje komplexní chemicko – fyzikálně – biologický přístup reálného posouzení změn a jejich důsledků v prostředí, které je pod dlouhodobým vlivem průmyslových technologií produkujících škodlivé a obtížně degradovatelné odpady. Výzkum se soustředí na poznání příčin a mechanismů narušení přírodní rovnováhy se současným zacílením na potřeby aplikační sféry a na vytvoření efektivní platformy pro spolupráci mezi akademickými pracovišti a průmyslem.

Konkrétní specifikaci výzkumných zaměření lze uvést následovně: výzkum důsledků dlouhodobého působení znečistěného prostředí na organismy; výzkum dopadů kontaminace prostředí na změny v biodiverzitě; výzkum dopadu změn klimatických podmínek na fotosyntetickou aktivitu rostlin; výzkum tvorby a interakcí polutantů s prostředím s cílem redukovat jejich množství.

Garant: prof. Kateřina Malachová

GEOMORFOLOGICKÁ A PALEOENVIRONMENTÁLNÍ ODEZVA NA GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ZMĚNY PROSTŘEDÍ

Georeliéf představuje citlivou složku krajiny, která reaguje na řadu vnějších podnětů změnou dynamiky svého vývoje, což je možné využít při analýzách dopadů prostorově různě rozsáhlých změn prostředí. Předkládaný návrh hlavního výzkumného směru plně respektuje světový trend základního výzkumu v geovědách a zároveň má zřejmý aplikační význam při predikci a omezování negativních dopadů přírodních extrémů na společnost. Globální a regionální změny životního prostředí vyvolávají řadu odborných otázek, které souvisejí s intenzitou a velikostí dopadu akcelerovaných geomorfologických extrémů na lidskou společnost. Základním cílem je pochopení prostorové distribuce potenciálních extrémů, jejich intenzity, predispozice, jejich spouštěče a efekt v krajině coby dalších zdrojů nestability.

Garant: prof. Tomáš Pánek

GLOBÁLNÍ ANALÝZA A TEORIE ČÍSEL

Výzkum v oblasti teorie čísel je soustředěn zejména na teorii diofantických aproximací a teorii rozdělení posloupností. Jedním ze styčných bodů obou teorií je problém popisu typu rozdělení a ohodnocení velikosti jistých množin reálných nebo přirozených čísel. V příštích 3 letech bude výzkum v teorii diofantických aproximací zaměřen především na otázky iracionality a transcendence součtů nekonečných číselných řad a s tím souvisejících problémů. Jelikož je dobře známo, že každé reálné číslo lze vyjádřit jako součet nekonečné číselné řady, jedním z centrálních problémů této teorie je stanovení postačujících podmínek pro to, aby součet jisté nekonečné číselné řady, přesněji součty všech nekonečných řad jistého typu, byla čísla iracionální, popřípadě transcendentní. Výsledky zobecňují klasické výsledky snad nejznámějšího matematika druhé poloviny dvacátého století – Paula Erdöse. Výzkum se soustřeďuje rovněž na Erdösův problém tzv. vyjádřitelných množin dané posloupnosti reálných čísel. Jedná se o to, že z dané reálné posloupnosti nenulových čísel se pomocí posloupností přirozených čísel jistým způsobem formuje množina reálných čísel a zkoumají se vlastnosti výsledné množiny, přičemž šetření vlastností množiny představuje většinou velice obtížný problém. Dalším z problémů jsou aproximace čísel a s tím související míra iracionality. Zde se zkoumá, jak dobře jsou aproximovatelná iracionální čísla racionálními čísly.

Garant: prof. Olga Rossi

STUDIUM BIOLOGICKÉ DIVERZITY V REÁLNÉM A EVOLUČNÍM ČASE

Navržený hlavní směr výzkumu je zaměřen na komplexní studium biologické diverzity z několika různých hledisek na různých úrovních organizace života:

  • taxonomický a morfologický popis biodiverzity vybraných taxonů živočichů a rostlin;
  • molekulární fylogeneze vybraných skupin taxonů;
  • studium dílčích populačních charakteristik modelových taxonů (struktura populací, rozptyl, mezidruhové interakce, biogeografické parametry);
  • studium trofických sítí s cílem objasnění vztahu mezi biologickou diverzitou a potravní specializací;
  • studium zákonitostí (patterns) biologické diverzity v gradientu prostředí (altitudinální, latitudinální, sukcesní gradient, gradient antropogenních disturbancí).

Garant: prof. Zdeněk Ďuriš

GENOMOVÁ BIOLOGIE: STUDIUM EVOLUCE A FUNKCE ŽIVÝCH ORGANISMŮ POMOCÍ GENOMICKÝCH A BIOINFORMATICKÝCH PŘÍSTUPŮ

Understanding how the life works at the levels from molecules to ecosystems is one of the main quests of modern science. Medicine, agriculture, industry, and environmental protection have benefited from biological research to an extent that cannot be overstated, and human lives will undoubtedly be deeply impacted by discoveries yet to come. Last two decades have witnessed a “genomic revolution”, which has dramatically changed the everyday practice of biological and medical research and opened up completely new research avenues as well as opportunities for practical applications. Genome biology, or genomics, thus now permeates essentially all biological and biomedical research, and this trend will be ever growing. Indeed, one of the main themes in genomics in the last few years is a rapid technological development leading to drastic reduction of the cost per data unit, and hence opportunities for even small laboratories to embark on genomics research projects. However, new challenges have emerged stemming directly from the easiness with which huge amounts of genomic data can now be generated – above all requirements for adequate infrastructure for storage and processing of the data, and the need for experts properly trained in a highly specialised methodology of biological data mining, i.e. in bioinformatics.

The interests of the individual researchers of the LSRC are broad. Below we provide an overview of main directions of research:

Area 1 – genomics and transcriptomics of evolutionarily of biotechnologically significant groups of protists (principal investigator M. Eliáš):
Area 2 – genome biology of kinetoplastid parasites (principal investigator V. Yurchenko):
Area 3 – population genomics (principal investigator P. Hulva):
Area 4 – genomic approaches towards understanding the evolution of clonal vertebrates (principal investigator K. Janko)
Area 5 – using genomics and bioinformatics to address salient biological questions (principal investigator P. Flegontov)

Garant: prof. Marek Eliáš

PROMĚNY ODBORNÉHO DISKURSU V KULTURNÍCH KONTEXTECH: NOVÉ A INOVOVANÉ TEXTOVÉ DRUHY/ŽÁNRY

Zaměření výzkumu je dáno proměnami, jimiž prochází odborná komunikace v současnosti. Vnímání těchto změn a jejich aplikace je totiž jedním z důležitých předpokladů prosazení výsledků domácího vědeckého bádání a odborné praxe v mezinárodním měřítku a zároveň je i nezbytným faktorem pro úspěšné šíření odborných poznatků v široké veřejnosti. Neboť odborný diskurz je v současné době vnímán jako komunikační oblast, na které participují nejen odborníci různého stupně specializace, ale také neodborníci, resp. široká veřejnost.

Cílem výzkumu je provést zevrubnou analýzu změn, kterými procházejí tradiční textové útvary odborné komunikace, a analýzu vybraných nových textových druhů/žánrů odborného diskursu. Výzkum je zaměřen také na způsoby prezentace odborných obsahů v neodborném kontextu. V rámci výzkumu je zvláštní pozornost věnována roli a vzájemné kooperaci verbálních a neverbálních prvků a specifickým rysům, kterými se v ustrojení textového typu/žánru projevuje jeho elektronická realizace.

Klíčovým úkolem výzkumu bude na základě širokého interkulturního srovnání paralelních útvarů anglosaského, germánského a českého prostředí poskytnout tvůrcům z českého prostředí informace o interkulturních rozdílech v rámci odborného diskurzu.

Garant: prof. Lenka Vaňková

VÝZKUM IDENTITY MÍST A REGIONŮ V LITERATUŘE, JAZYCE A KULTUŘE

Literatura, jazyk a kultura se významně podílejí na vytváření regionální a místní identity. Výzkumný tým FF OU se zaměřuje na interdisciplinární studium těchto procesů, jehož centrum je v literárněvědné sféře, ale programově zahrnuje četné přesahy do oblasti lingvistiky, sociolingvistiky a kulturních dějin. Výzkum probíhá v historické perspektivě, klademe si otázku, jak byla v různých obdobích minulosti vytvářena identita míst a regionů a jak se na budování této specifičnosti (kulturní, nacionální, náboženské) podílela literatura, jazyk či kultura. Zaměřujeme se také na vnímání těchto jevů v současnosti, protože v dnešním globalizovaném světě jsou problematizovány některé tradiční pilíře a hodnoty národní kultury a naopak znovuožívá smysl pro místní totožnost (subkulturu), která často zahrnuje i přeshraniční vazby. V centru zájmu není jen širší Ostravsko a další blízké regiony jako Těšínsko, Valašsko, Jesenicko, ale pomocí analytických a srovnávacích sond jsou výběrově zkoumány i další areály českých zemí, popř. zahraniční lokality. Tyto konfrontace pomáhají modelovat obecnější způsoby konstrukce a reprezentace prostoru v literatuře, jazyce a kultuře, a stanovit jakási universalia regionální svébytnosti.

Garant: prof. Jan Malura

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DĚJINY NOVOVĚKU

Výzkum hospodářských a sociálních dějin novověku se soustředí zejména na problematiku historického procesu modernizace. Ten je analyzován s důrazem na své projevy v jednotlivých segmentech novověké společenské struktury. Zkoumání ověřuje nosnost badatelské hypotézy, že modernizace se i přes svou globální povahu prosazovala regionálně. V centru pozornosti tak stojí především ekonomické a sociální projevy tohoto procesu, které jsou analyzovány na území rakouského Slezska a severní Moravy a následně komparovány s obecnými vývojovými trendy. Výzkum, který se opírá o širokou paletu archivních a dalších pramenů, vytváří prostor pro případnou interdisciplinární komparaci s jinými modernizujícími se regiony. Cílem projektu je také integrace odborného zaměření jednotlivých badatelů do výzkumu aktuálních a v české historiografii doposud málo probádaných problémů, které však mají klíčový význam pro pochopení komplikovaných vztahů soudobé společnosti.

Garant: prof. Aleš Zářický

VÝZKUM STŘEDOVĚKÉ SPOLEČNOSTI A KULTURY

Hlavním badatelským cílem centra je všestranný a interdisciplinárně zaměřený výzkum medievistické problematiky. Ve středu zájmu stojí především sociokulturní horizonty středověkého člověka napříč společenskou stratifikací, se zvláštním důrazem na středověkou imaginaci a mnohočetné obrazové strategie, s nimiž se lze ve středověku setkat. Výzkum se opírá o studium písemných a hmotných pramenů, v nichž se obraz a obraznost jeví jako nejčastější komunikační prostředek, který lze chápat jako kulturotvorný fenomén, jenž odráží diferencovanou společenskou realitu a vymezuje základní hodnotové a sebeidentifikační nástroje tehdejšího člověka. Takto definované pole badatelských aktivit vede k mezioborovému zkoumání různých obrazových strategií, s nimiž se lze ve středověku setkat (kupř. ikonografie, numismatika, sfragistika, nástěnná a knižní malba apod.), včetně písemných deklarací, reflexí a hodnocení obrazu ve filosofických, teologických, liturgických, vědeckých a dalších dobových textech.

Garant: doc. Marek Otisk

EPIDEMIOLOGIE A PREVENCE

V současné době je tým Epidemiologie a prevence zaměřen na genetické a epigenetické změny karcinomu plic („Ca plic“, realizace ve Fakultní nemocnici Ostrava) včetně vztahu k environmentálním faktorům, faktorům životního stylu a ke klinickým a patologickým charakteristikám pacienta. Navíc řeší ověření úlohy HPV viru v etiologii tohoto nádoru u žen nekuřaček („Ca plic u žen nekuřaček“). Navíc výzkumné centrum řeší ověření heterogenity karcinomu močového měchýře a identifikaci rizikových faktorů pro jeho vznik. Tyto výzkumné záměry jsou realizovány ve spolupráci s International Agency for Research on Cancer v Lyonu (Francie), Mount Sinai School of Medicine v New Yorku. Dále je týmem Epidemiologie a prevence řešeno riziko kardiovaskulárního onemocnění s přibývajícím věkem v souvislosti s psychosociálními faktory a faktory životního stylu ve spolupráci s University College London, Velká Británie. K řešení výzkumného problému jsou mimo jiné užita data anglické kohortové studie Whitehall II, která sleduje změny variability srdeční frekvence ve třech vlnách měření po dobu 12 let na velkém vzorku zdravých lidí.

Garant: prof. Vladimír Janout

MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE: PATOGENEZE, DIAGNOSTICKÉ A LÉČEBNÉ CÍLE, PREVENCE

Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) jsou vedle tzv. doutnajícího myelomu (smoldering multiple myeloma; SMM) prekancerózou s jasně definovaným rizikem přechodu do plně rozvinutého nádoru v čase – mnohočetného myelomu (MM). Z hlediska patogeneze jde o kontinuální proces (neexistuje myelom bez MGUS), přičemž základní charakteristiky poruchu genomu jsou přítomné již u MGUS a v rámci vývoje a „zrání“ nádoru lze pozorovat zvyšující se genomovou nestabilitu pomocí jednoduchých i celogenomových metod. Patogeneze není dořešena. Výše zmíněné projekty se pokouší nalézt klíčové faktory přechodu MGUS v MM a přinést nové poznatky v oblasti patogeneze monoklonálních gamapatií obecně. Mezi nejmodernější klinický výzkum patří testování různých léčebných postupů v době, kdy normálně ještě neléčíme, tedy ve stadiu prekancerózy MGUS/SMM. Součástí projektu je epidemiologická analýza, definování skupiny s vysokým rizikem transformace prekancerózy v nádor a identifikace potenciálních rizikových faktorů na úrovni regionu, jedince a onemocnění. V plánu je rozvinout klinické studie fáze I/II blokující rozvoj MGUS/SMM do plného nádoru vyžadujícího léčbu chemoterapií.

Garant: prof. Roman Hájek

VÝZKUM V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ S VYUŽITÍM ICT

Výzkumný směr se orientuje na oblast vzdělávání v průniku výzkumu výuky a výzkumu kurikula. Informační technologie se staly v posledních letech nedílnou součástí výuky na všech stupních škol, ale jejich role jako edukačních médií není dosud pedagogicko-psychologickým a didaktickým výzkumem dostatečně reflektována a konceptualizována, zejména z hlediska učení žáků. Hlavním cílem výzkumu je přispět k objasnění toho, jak digitální (i jiné) výukové materiály podporují učení žáků a studentů od primární školy až po vysokoškolskou výuku. Koncepčně a metodologicky se výzkum opírá především o sociokulturní teorie učení a výuky a zaměřuje se na kognitivní, metakognitivní i emocionální podporu učení. Zároveň se ověřují možnosti různých forem individualizace výuky, včetně personalizovaného učení a adaptivního e-learningu. Výzkumný design je smíšený s převažující kvalitativní metodologií, ale zároveň využívající např. videostudie nebo technologii eye-trackingu umožňující získat exaktní data při měření vizuálních percepčních procesů.

Garant: doc. Kateřina Kostolányová

BYDLENÍ NÍZKOPŘÍJMOVÝCH SKUPIN OBYVATEL – INTERVENCE SOCIÁLNÍ PRÁCE A OPATŘENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY

Hlavním výzkumným tématem jsou intervence sociální práce a opatření sociální politiky ve vztahu k problému vylučování z bydlení. Základem výzkumu jsou jednak teoretická východiska exkluze, která ji chápou jako ohrožení sociální integrity a koheze společnosti (Mareš, Sirovátka, 2008), jako mechanismus sociální, materiální a kulturní izolace (Giddens, 2004) a omezování participace na aktivitách společnosti (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002). Sociální exkluzi konceptualizujeme jako multidimenzionální (Percy-Smith, 2000), za významnou považujeme především prostorovou dimenzi vyloučení (Lupton, Power, 2002, Byrne, 2005) a s ní související vylučování z bydlení (Keller, 2011). Druhou skupinou teoretických východisek jsou teoretická pojetí sociální práce v pozdně moderní společnosti.

Pro formulování intervencí sociální práce a opatření sociální politiky reagujících na problém vylučování z bydlení je potřeba zaměřit se na zmapování situace a zodpovězení následujících výzkumných otázek:

  • Jaké problémy s vylučováním z bydlení zažívá několik klíčových skupin sociální práce a jaké faktory ke vzniku a prohlubování těchto problémů přispívají?
  • Jak jsou problémy s vylučováním z bydlení u jednotlivých klíčových skupin řešeny a jakou úlohu má v těchto řešeních sociální práce v mezinárodním a historickém kontextu?

Garant: doc. Oldřich Chytil

TEORIE A APLIKACE FUZZY MODELOVÁNÍ

Výzkum je zaměřen na tvorbu a studium matematických nástrojů a metod z oblasti fuzzy modelování, které umožňují řešit komplikované problémy, jejichž matematický popis není znám, nebo je velmi neúplný či příliš složitý na to, aby jej bylo možné bez výrazných (a tedy neadekvátních) zjednodušení řešit. Rozhodující je teoretický rozvoj metod a jejich základů tak, aby bylo možné použití všech metod vědecky zdůvodnit. Tím je otevřena možnost řešit nové úlohy a vytvářet modely, které jsou blíže realitě než modely vytvořené pomocí klasických metod. Aplikace těchto metod se prosazují v mnoha oblastech, např. v automatickém řízení (regulace) a rozhodování, v robustním zpracování digitálního obrazu a videa (vč. automatické detekce hledaných objektů nebo automatickém čtení poškozeného textu) nebo v datové analýze (vč. popisu a predikce časových řad). Výsledkem jsou odborné publikace zejména v impaktovaných vědeckých časopisech, prezentace na mezinárodních konferencích, spolupráce s komerčními subjekty na vývoji nástrojů pro inovaci v jejich (výrobní) praxi.

Garant: prof. Vilém Novák




» Hlavní směry výzkumu na Fakultě sociálních studií

» Hlavní směry výzkumu a rozvoje na Pedagogické fakultě

» Hlavní směry výzkumu a tvůrčí činnosti na Fakultě umění

» Hlavní směry výzkumu na Filozofické fakultě

» Hlavní směry výzkumu na Lékařské fakultě

» Hlavní směry výzkumu na Přírodovědecké fakultě