OU > Věda a tvůrčí činnost > Hlavní směry výzkumu

Hlavní směry výzkumné činnosti na OU

Identita míst a regionů v literatuře, jazyce a kultuře

Literatura, jazyk a kultura se významně podílejí na vytváření regionální a místní identity. Výzkumný tým FF OU se zaměřuje na interdisciplinární studium těchto procesů, jehož centrum je v literárněvědné sféře, ale programově zahrnuje četné přesahy do oblasti lingvistiky a kulturních dějin. Výzkum probíhá v historické perspektivě, klademe si otázku, jak byla v různých obdobích minulosti vytvářena identita míst a regionů a jak se na budování této specifičnosti (kulturní, nacionální, náboženské) podílela literatura, jazyk či kultura. Zaměřujeme se také na vnímání těchto jevů v současnosti, protože v dnešním globalizovaném světě jsou problematizovány některé tradiční pilíře a hodnoty národní kultury a naopak znovuožívá smysl pro místní totožnost (subkulturu), která často zahrnuje i přeshraniční vazby. Tým reaguje na současný růst zájmu o kulturní paměť v humanitních vědách a reflektuje smyslovou percepci světa, principy literárního zobrazení prostoru a zejména fenomén literární krajiny. V centru zájmu není jen širší Ostravsko a další blízké regiony jako Těšínsko, Valašsko, Jesenicko, ale pomocí analytických a srovnávacích sond jsou výběrově zkoumány i další areály českých zemí, popř. zahraniční lokality. Tyto konfrontace pomáhají modelovat obecnější způsoby konstrukce a reprezentace prostoru v literatuře, jazyce a kultuře a stanovit jakási universalia regionální svébytnosti.

Proměny odborného diskurzu

Zaměření výzkumu je dáno proměnami, jimiž prochází odborná komunikace v současnosti. Vnímání těchto změn a jejich aplikace je totiž jedním z důležitých předpokladů prosazení výsledků domácího vědeckého bádání v mezinárodním měřítku a zároveň je i nezbytným faktorem pro úspěšné šíření odborných poznatků v široké veřejnosti. Neboť odborný diskurz je v současné době vnímán jako komunikační oblast, na které participují nejen odborníci různého stupně specializace, ale také neodborníci, resp. široká veřejnost.

Cílem výzkumu je provést zevrubnou analýzu změn, kterými procházejí tradiční textové útvary odborné komunikace, a analýzu vybraných nových textových druhů/žánrů odborného diskursu, přičemž zvláštní pozornost je věnována roli a vzájemné kooperaci verbálních a neverbálních prvků a specifickým rysům, kterými se v ustrojení textového typu/žánru projevuje jeho elektronická realizace. Klíčovým úkolem výzkumu je na základě širokého interkulturního srovnání paralelních útvarů anglosaského, germánského a českého prostředí poskytnout tvůrcům z českého prostředí informace o interkulturních rozdílech v rámci odborného diskurzu.

Hospodářské a sociální dějiny

Předkládaný hlavní směr výzkumu v oblasti hospodářských a sociálních dějin kontinuálně navazuje na předchozí odbornou vědeckou aktivitu výzkumného týmu FF OU. Zaměřuje se na analýzu modernizačních prvků v doposud nedostatečně zpracovaných dílčích výzkumných oblastech hospodářských a sociálních dějin Moravy a Slezska. Zasazuje tyto výzkumy do kontextu všeobecné transformace společenských struktur od 18. do 20. století. Analyzuje mj. proměny jednotlivých sektorů ekonomiky v závislosti na proměnách společnosti, historicko-demografické procesy, proces společenské aktivizace a faktory, které jej ovlivňují. Pozornost je věnována také proměnám společnosti ve vztahu k sociálním a kulturním změnám, transformaci mentálních map a společenských postojů ve zlomových okamžicích dějin apod. V rámci bádání bude ověřeno, do jaké míry lze využít výsledky dosažené výzkumem modernizující se společnosti 18. a 19. století pro roky 1918–1938. Výzkum se opírá o širokou paletu archivních a dalších pramenů a vytváří prostor pro případnou interdisciplinární a mezinárodní komparaci s dalšími zeměmi západní, střední a východní Evropy. Cílem projektu je i integrace odborného zaměření jednotlivých badatelů do výzkumu aktuálních a v české historiografii doposud málo probádaných problémů, které však mají klíčový význam pro pochopení komplikovaných vztahů soudobé společnosti.

Středověká společnost a kultura

Hlavním badatelským cílem Centra pro studium středověké společnosti a kultury – VIVARIUM je všestranný a interdisciplinárně zaměřený výzkum medievistické problematiky. Ve středu zájmu stojí především sociokulturní horizonty středověkého člověka napříč společenskou stratifikací, se zvláštním důrazem na středověkou imaginaci a mnohočetné obrazové strategie, s nimiž se lze ve středověku setkat. Výzkum se opírá o studium písemných, vizuálních a hmotných pramenů, v nichž se obraz a obraznost jeví jako nejčastější komunikační prostředek, který lze chápat jako kulturotvorný fenomén, jenž odráží diferencovanou společenskou realitu a vymezuje základní hodnotové a sebeidentifikační nástroje tehdejšího člověka. Takto definované pole badatelských aktivit vede k mezioborovému zkoumání různých obrazových strategií, s nimiž se lze ve středověku setkat (kupř. ikonografie, numismatika, sfragistika, nástěnná a knižní malba apod.), včetně písemných deklarací, reflexí a hodnocení obrazu ve filosofických, teologických, liturgických, vědeckých a dalších dobových textech.

Skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením

V rámci hlavního směru výzkumu se na Fakultě sociálních studií zaměřujeme na výzkum a rozvoj teoretických koncepcí sociální exkluze, kterou chápeme jako ohrožení sociální integrity a koheze společnosti, jako mechanismus sociální, materiální a kulturní izolace a omezování participace na aktivitách společnosti. Sociální exkluzi pro účely výzkumu konceptualizujeme jako multidimenzionální fenomén, který vyžaduje multidisciplinární výzkumný přístup. Ohrožení sociální exkluzí se dotýká jednotlivců i skupin obyvatel, přičemž na specifické skupiny zaměřujeme dílčí oblasti výzkumu. Ve vztahu k jejich specifikům jsou v rámci základního a aplikovaného výzkumu v praxi sociální práce zkoumány vhodné metody a opatření sociální práce a sociální politiky zaměřené na předcházení sociálnímu vylučování, příp. na podporu sociální inkluze za využití participativních přístupů. V rámci výzkumu je uplatňován multidisciplinární přístup, v jehož rámci je od roku 2016 reflektována i informatizace sociální práce jako perspektivní výzkumný směr.

Monoklonální gamapatie a krevní nádorová onemocnění

Hlavním cílem výzkumu je identifikace a pochopení genetických změn u nádorových onemocnění krvetvorby a následný převod poznatků do klinické praxe. Důraz je kladen zejména na odhalení příčinných souvislostí mezi genetickými znaky a molekulárními mechanizmy, které vedou k maligní transformaci a rozvoji rezistence na léčbu. Výzkum využívá metody moderní genomiky, průtokové cytometrie, molekulární a buněčné biologie na modelových systémech i nádorových buňkách pacientů. Archivaci a sdílení vzorků zajišťuje Biobanka. Kritické množství archivovaného materiálu akceleruje výzkumné projekty.

Bioinformatická sekce je bezprostředně napojena na kapacity superpočítače centra IT4innovations Vysoké školy báňské v Ostravě. Klinická část výzkumu profituje z unikátní spolupráce s Fakultní nemocnicí Ostrava. Laboratoř je v úzkém kontaktu s dalšími univerzitami a výzkumnými centry v ČR a zahraničí. Výsledky integrovaného přístupu vedou k hlubšímu pochopení regulačních mechanismů v nádorových buňkách, odhalují diagnostické a prognostické markery a přináší nové terapeutické cíle. Výzkumná aktivita tak pomáhá vytvořit platformu pro personalizovanou léčbu, která maximalizuje terapeutický efekt u konkrétního pacienta.

Další výzkumnou oblastí je buněčná imunoterapie pomocí nespecifických (NK buňky) a specifických (CAR-T buňky) efektorů protinádorové imunity, která má významný kurativní potenciál ve smyslu trvalé eliminace zbytkové nádorové populace. Tento výzkum vhodně navazuje na předchozí aktivity a rozvíjí se mimo jiné ve spolupráci s komerční sférou v rámci dlouhodobé mezisektorové spolupráce.

Propojení odborníků s různou specializací, využití moderních zařízení, vzájemný transfer znalostí a technologií urychlí výzkum a umožňuje dosažení konkurenceschopných vědeckých výstupů, což přinese zvýšení prestiže a významu LF OU.

Epidemiologický výzkum

Epidemiologická metodologie a medicína založená na důkazu (Epidemiological Methodology and Evidence Based Medicine)
Epidemiologie neurodegenerativních nemocí (Epidemiology of Neurodegenerative Diseases)
Epidemiologie životního prostředí (Environmental Epidemiology)
Epidemiologie nádorových onemocnění (Epidemiology of Cancer)
Epidemiologická metodologie a medicína založená na důkazu (Epidemiological Methodology and Evidence Based Medicine)
Epidemiologie neurodegenerativních nemocí (Epidemiology of Neurodegenerative Diseases)

Lidský pohyb a zdraví

Výzkumné aktivity jsou zaměřené zejména na zkoumání funkčních a strukturálních vztahů mezi lidským pohybem a zdravím.

V oblasti biomechaniky je výzkum zaměřen na zkoumání příčin svalově-kosterních zranění při sportu a tělesných cvičeních a vytvářením následných doporučení pro jejich prevenci u různých věkových skupin populace. Zabýváme se koordinací a variabilitou lidského pohybu v průběhu ontogeneze motoriky člověka a v průběhu jednotlivých fází procesu motorického učení.

V oblasti fyziologie a funkční antropologie se výzkum orientuje na funkční a somatické parametry pro posouzení úrovně pohybové aktivity jako významného parametru pro zachování zdraví jedince. Těžištěm výzkumu je hledání optimálních pohybových aktivit vzhledem k výkonnostním a věkovým charakteristikám a zvláštnostem cílové skupiny, a to v kontextu prevence chronických civilizačních onemocnění a zvýšení zdravotně orientované zdatnosti populace.

Genomová biologie

Vývoj metod sekvenování DNA a exponenciálně se vršící objem genomických dat představuje jeden z hlavních impulzů rozvoje biologie v posledních dvaceti letech. Dostupnost genomových sekvencí z prudce rostoucího počtu organismů a současná možnost sekvenovat genomy a transkriptomy zájmových organismů i v laboratořích mimo velká genomová centra zcela změnily povahu biologického výzkumu. Bioinformatické analýzy genomických a transkriptomických dat umožňují bezprecedentním způsobem poznávat genový repertoár organizmů a jeho evoluční historii. Zároveň představují východisko pro navazující výzkum v oblasti fungování živých systémů na úrovni jednotlivých genů, molekulárních modulů, buněk i celých organismů. Genomické přístupy jsou rovněž kritické pro moderní medicínský a biotechnologický výzkum. Navrhovaný HSV nazvaný „Genomová biologie“ institucionalizuje výzkumné aktivity v oblasti genomiky a navazujících přístupů, jak jsou aktuálně realizovány na Katedře biologie a ekologie PřF OU (pod hlavičkou jednotky zvané Life Science Research Centre). V rámci aspirací Ostravské univerzity představovat instituci pěstující špičkový základní výzkum by podpora genomicky orientovaného výzkumu měla být jednou z přirozených priorit vycházejících jak z rostoucího obecného významu tohoto segmentu moderní vědy, tak z faktu, že se v posledních letech podařilo tento typ výzkumu na OU úspěšně etablovat. Mezinárodní tým zaštiťující navrhovaný HSV přináší významné nové poznatky a objevy, pravidelně publikuje ve špičkových odborných časopisech a je schopen zajišťovat podstatnou část svých potřeb z tuzemských i zahraničních grantů. Genomické přístupy úzce propojují biologický a medicínský výzkum, proto by mělo být přirozenou ambicí tento HSV postupně dále posilovat a rozšiřovat jako kritické pojítko mezi PřF a LF OU.

Biodiverzita

Poznání diverzity organizmů je jedním ze základních cílů biologie od doby vzniku tohoto vědního oboru a její studium je elementárním základem pro evoluční a ekologické disciplíny. Náš tým je zaměřen na komplexní studium biologické diverzity, tedy nejen na taxonomický a morfologický popis biologické rozmanitosti organizmů a různé vztahy mezi nimi, ale zejména na jejich evoluci a rekonstrukce fylogeneze. Předmětem studia jsou populační charakteristiky modelových taxonů (struktura populací, rozptyl, mezidruhové interakce, biogeografické parametry), trofické sítě s cílem objasnění vztahu mezi biologickou diverzitou a potravní specializací, zákonitosti (patterns) biologické diverzity v gradientu prostředí (altitudinální, latitudinální, sukcesní gradient, gradient antropogenních disturbancí) a procesy stojící za speciací, adaptivní radiací a reprodukční izolací, jež jsou základem pro pochopení mechanismů evoluce. Výzkumy jsou věnovány také biodiverzitě antropogenních ekosystémů s důrazem na ekologii (post-) industriálních biotopů s aplikacemi pro management a praktickou ochranu biotopů.

Geomorfologie, přírodní hrozby a environmentální změny

Georeliéf představuje citlivou složku krajiny, která reaguje na řadu vnějších podnětů změnou dynamiky svého vývoje, což je možné využít při analýzách dopadů prostorově různě rozsáhlých změn prostředí. Předkládaný návrh hlavního výzkumného směru plně respektuje světový trend základního výzkumu v geovědách a zároveň má zřejmý aplikační význam při predikci a omezování negativních dopadů přírodních extrémů na společnost. Globální a regionální změny životního prostředí vyvolávají řadu odborných otázek, které souvisejí s intenzitou a velikostí dopadu akcelerovaných geomorfologických extrémů na lidskou společnost. Základním cílem je pochopení prostorové distribuce potenciálních extrémů, jejich intenzity, predispozice, jejich spouštěče a efekt v krajině coby dalších zdrojů nestability.

Výzkumný směr je jasně ukotven ve fyzicko-geografických disciplínách, s tím že podstatná část týmu sestává z geomorfologů a pracovníků pohybujících se v oblasti „Quaternary Science“. Řadu let budovaný tým na katedře fyzické geografie a geoekologie vykazuje cílenou výzkumnou a publikační aktivitu s pozitivními výsledky v oblasti získávání výzkumných projektů evidovaných v CEP. Tým disponuje pracovníky různých stupňů graduace (kromě dvou, všichni jsou po absolutoriu Ph.D.), věkový průměr je pod 40 let. Výzkumný směr se odráží i v tématech řešených v rámci disertačních prací doktorského oboru Environmentální geografie.

Fuzzy modelování

Výzkum a vývoj teoretických základů a aplikací z oblasti fuzzy modelování a souvisejících oblastí soft computingu, vývoj matematických nástrojů pro modelování fenoménu vágnosti. Tyto metody a modely umožňují řešit komplikované problémy, jejichž matematický popis není znám, nebo je neúplný či příliš složitý na to, aby jej bylo možné bez výrazných zjednodušení řešit. Klíčový je teoretický rozvoj metod a jejich základů tak, aby bylo možné použití všech metod vědecky zdůvodnit.




mohlo by vás zajímat

» Hlavní směry výzkumu na Fakultě sociálních studií

» Hlavní směry výzkumu a rozvoje na Pedagogické fakultě

» Hlavní směry výzkumu a tvůrčí činnosti na Fakultě umění

» Hlavní směry výzkumu na Filozofické fakultě

» Hlavní směry výzkumu na Lékařské fakultě

» Hlavní směry výzkumu na Přírodovědecké fakultě

facebook
instagram
youtube
twitter
linked in
rss
social hub