OU > Univerzita PRO > Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání

Filtrovat podle:
textu
v názvu  |   v anotaci  |   v klíčových slovech
typu studia Rozšiřující studium pro učitele (26)
Specializační studium (1)
Studium v oblasti pedagogických věd a studium pedagogiky (6)
CŽV v rámci akreditovaných studijních programů podle § 60 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. (26)
Studium pro seniory - Univerzita 3. věku (13)
Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) (18)
Krátkodobé programy a kurzy (20)
Přípravné kurzy pro přijímací řízení - krátkodobé (1)
Kurzy pro přijaté studenty (4)
Moduly (4)
Vzdělávání zdravotnických pracovníků (30)
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů - specializační studium (6)
formy studia prezenční  |   kombinovaná  |   distanční
fakult FSS  |   FU  |   FF  |   LF  |   PdF  |  PřF
 

Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)

  • Člověk a jeho proměny během 3 miliónů let
    Vývoj člověka je ve středoškolském pojetí výuky často prezentován jako trojstupňový proces probíhající od nejstarší lidské formy, tzv. člověka zručného (Homo habilis) přes pokročilejší stupeň – člověka vzpřímeného (Homo erectus) až po moderní lidský druh, člověka moudrého (Homo sapiens). Ve skutečnosti však byl vývoj člověka mnohem komplikovanější, jak o tom svědčí velké množství nových objevů a poznatků a stále složitější výzkumné metody, které poodhalují naši minulosti v dříve nevídaných detailech. Hlavním cílem kurzu bude představení současného pohledu na evoluční vývoj člověka a jeho možných variant se zvláštním zaměřením na minulost člověka moderního, včetně molekulárně genetických poznatků. Kurz bude veden frontálně formou výkladu s využitím audiovizuální techniky a replik nejvýznamnějších fosilií a artefaktů. Využity budou rovněž aktivizující prvky, především diskuze s účastníky.
    Tematické celky:
    • vznik rodu Homo na konci pliocénu
    • nejstarší vrstva fosilně doložených druhů člověka ze spodního pleistocénu
    • globální diverzifikace lidských forem ve spodním pleistocénu
    • pokročilejší druhy člověka ve středním pleistocénu
    • moderní lidské formy ve svrchním pleistocénu

     
  • Environmentální toxicita a aktuální přístupy její detekce
    Kurz bude zaměřen na rozšíření a doplnění znalostí učitelů základních a středních škol v problematice týkající se znečištění životního prostředí v důsledku antropogenní činnosti. V rámci kurzu budou zmíněny způsoby, kterými dochází ke znečišťování jednotlivých složek ekosystému – ovzduší, voda, půda, s uvedením příkladů kontaminovaných oblastí v České republice. Pozornost bude zaměřena na nejvíce rizikové polutanty a také na možnosti hodnocení jejich škodlivých účinků pomocí vhodně zvolené baterie ekotoxikologických biotestů. V rámci výuky budou mít učitelé možnost zhlédnout ukázku laboratorních pomůcek a indikátorových organismů, které jsou využívány pro hodnocení ekotoxikologických účinků a také si vyzkoušet některé postupy využívané při práci v laboratoři, např. pipetování, očkování.
     
  • Extrémní projevy počasí a možnosti jejich předpovědi
    S účastníky tohoto kurzu projdeme možné i reálně se vyskytující v podstatě krajní a neúplně obvyklé varianty průběhu počasí a relativně krátkodobých stavů atmosféry, které ale nicméně mívají obrovské dopady na život společnosti i jedinců samotných. Tyto extrémní projevy počasí jsou také zmiňovány v souvislosti s v podstatě neustále probíhající globální klimatickou změnou (např. zvyšování četnosti extrémů). Jejich předpověditelnost se stává stále důležitější s ohledem na zvyšující se zranitelnost společnosti a důvěru vkládanou do rozvíjejících se technických možností. Možnosti meteorologů nejsou v oblasti jejich předpovědi neomezené, což souvisí částečně také s tím, že rozpoznání neobvyklosti nějakého jevu nelze jednoduše a jednoznačně definovat (např. normální vs. nebezpečná/extrémní bouřka). Hranice/rozhraní extrémnosti projevů počasí bývají velmi „tenké“, někdy nepříliš zřetelné a složitost rozhodování bývá s ohledem na např. „převarování“ společnosti či jedince a tím zvýšení nedůvěry o to náročnější a složitější. V současnosti jsou systémy krizového řízení při živelných událostech nastaveny na možnosti především minimalizace následků a škod, role meteorologů je a měla by být ještě o něco posunuta směrem k jejich předcházení.
     
  • Gamifikace a game-based learning ve výuce matematiky a přírodovědných předmětů
    Kurz bude zaměřen na představení gamifikace a game-based learningu jako nových výukových metod, které účinně propojují formální výuku (ve škole) s neformálním vzděláváním žáků ve volném čase. Jedná se o zabudování strategie skóre systému (každý učitel uděluje nějakým způsobem „bonusy“ v podobě červených bodů, malých známek atd.) do herního příběhu, který žáci hrají ve volném čase. V rámci příběhu plní různé úkoly, a to nejen doma, ale ve svém okolí-například musí vypočíst GPS souřadnice nějaké zprávy, tu pak jít někde v okolí školy najít, rozluštit a splnit úkol. Plnění úkolů je pak ve hře posouvá dále do dalších úrovní. Tato metoda má celou řadu výhod:
    • nenarušuje plnění ŠVP, protože realizace je v mimoškolním čase,
    • vybízí k mezipředmětovým vazbám (umístění indicií může být doprovázeno informacemi o historii místa, nebo jeho geografické lokaci, úkoly mohou být i dlouhodobé – například na daném místě získají semínka rostliny, kterou pak doma musí vypěstovat atd.),
    • posiluje spolupráci školy a rodiny – rodiče mohou být do příběhu funkčně zapojeni,
    • vytváří prostředí pro nadané žáky i žáky slabší (různorodost úkolů dá prostor pro seberealizaci každého jednotlivce), navíc děti mohou plnit úkoly v týmech a posiluje kolektiv,
    • rozvíjí zájem obecně o dění kolem sebe, speciálně pak pokud jsou úkoly zaměřené přírodovědně, rozvíjí polytechnické myšlení žáků,
    • konfrontace s realitou je učí vidět mezi jevy vzájemné vazby, sekundárně se mohou dovědět o celé řadě dalších zajímavostí,
    • rozvíjí fantazii dětí,
    • vytváří „živou atmosféru“ ve třídě, kdy dobrý příběh vtáhne do děje každého žáka bez nutnosti „povinovat je“ plněním nějakých úkolů.

     
  • Geoinformační technologie
    V první teoretické části kurzu proběhne představení v současné době často používaných geoinformačních technologií. Účastníci budou seznámeni s principem zobrazování objektů z reálného světa v geografických informačních systémech, s jeho výhodami, s různými druhy leteckých a družicových snímků, a také s konkrétním využitím geoinformačních technologií ve vybraných oblastech. Rovněž budou prezentovány vybrané mapové servery, které mohou být využity v běžném životě. Ve druhé praktické části kurzu si účastníci si budou moct vyzkoušet práci v softwaru pro geografické informační systémy. Naučí se vytvořit si vlastní mapu. Rovněž si vyzkouší práci s leteckými snímky a s digitálními modely terénu.
     
  • GNSS a moderní metody navigace
    Globální navigační satelitní systémy jsou jednou z nejvíce se rozvíjejících technologií současnosti. I přesto, že je to technologie, kterou používá téměř každý, existuje v této oblasti řada zajímavých otázek a k nim i neméně zajímavé odpovědi. V rámci kurzu (přednášky) budou prezentovány odpovědi na otázky: Jak to funguje? Proč je GNSS místo GPS? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými systémy? Proč se už čínský systém nejmenuje Velká naběračka? Jak souvisí GNSS s posunutím nultého poledníku? Jak funguje navigace v ponorce? Proč je chyba v nadmořské výšce i více než 40 metrů? Opravdu už nepotřebujeme mapy? Bude GNSS na Marsu?
     
  • Korýši známí, neznámí
    Kurz bude zaměřen na prezentaci Korýšů jako velmi zajímavé skupiny organismů. Posluchači se dovědí mnoho nových informací z biologie, ekologie, zoogeografie a fylogeneze korýšů a z oblasti molekulárních metod, které se pro jejich studium využívají. Kurz bude veden frontálně formou výkladu s využitím audiovizuální techniky a rovněž aktivizujících prvků (kvízové otázky, diskuze). Součástí bude i prezentace některých druhů z vlastních sběrů nebo ze sbírek katedry biologie a ekologie OU.
    Tematické celky:
    • Planktonní korýši
    • Korýši ČR
    • Ekologie a etologie korýšů
    • Koho potkám v moři (mořské druhy)
    • Rodný list pro kraba (úskalí popisu nových druhů)
    • Taková normální rodinka (o studiu příbuznosti druhů)

     
  • Meteorologická měření včera a dnes
    Seznámení účastníků kurzu se základními typy meteorologických stanic a jejich přístrojového vybavení, zpracování dat a možnosti kontroly jejich kvality, vizualizace naměřených dat pro veřejnost. Srovnání současných automatických meteorologických stanic s historickými manuálními stanicemi, historický časoprostorový přehled vývoje meteorologických pozorování a měření se zaměřením na oblast severní Moravy a Slezska.
     
  • Moderní vývoj moderních aplikací
    Studenti se seznámí s principy současných mobilních operačních systémů, jejich charakteristikami a způsobem programování mobilních aplikací. Kurz je zaměřen na základní informace o vývoji aplikací pro systémy Android a iOS. Studenti se naučí pracovat s vývojovými nástroji Android Studio a Xcode. Po absolvování kurzu budou studenti schopni samostatně vytvořit jednoduchou mobilní aplikaci.
     
  • Na velikosti záleží aneb jak změřit nanočástice
    Víte, že o chuti čokolády rozhoduje také velikost částic, ze kterých se skládá? Kurz je zaměřen na problematiku stanovení distribuce velikosti částic pomocí rozptylu světla. Účastníci kurzu se teoreticky seznámí s technikami, které lze použít k měření velikosti v suspenzi či v pevném (suchém) stavu. Praktické ukázky budou směřovány na měření pomocí laserové difrakce, kde měříme částice do velikosti 2 mm. Proměříme vzorky tzv. suchou, resp. mokrou cestou. Další metoda se nazývá dynamický rozptyl světla a stanovíme distribuci velikosti v řádu mikro, resp. nanometrů. Doplňujícím měřením bude určení tzv. zeta potenciálu, který je důležitým parametrem ve vztahu ke stabilitě suspenzí. Účastníci kurzu si mohou přinést libovolný práškový materiál, jehož distribuci velikosti částic změříme pomocí výše uvedených technik. Jedním z cílů je kriticky posoudit jednotlivé metody a vybrat tu správnou. Nebo ještě lépe, najít takové originální řešení úpravy vzorku, který povede k nejlepším výsledkům.
     
  • Orientace v prostoru a čase z pohledu astronomie
    Důsledkem rotace Země, oběhu Země kolem Slunce či oběhu Měsíce kolem Země jsou děje na obloze, které se periodicky opakují. Jejich pozorováním, zaznamenáváním a výpočty získalo lidstvo úžasný prostředek k měření času a k určování polohy na zemském povrchu. Cílem kurzu je představit tento proces od prvních objevů až po současné poznatky týkající se naší polohy v Galaxii. Náplní semináře je práce s astronomickým softwarem, pomocí něhož lze periodické jevy na obloze vizualizovat.
     
  • Povodně a sucho a možnosti jejich předpovídání
    Kurz bude zaměřen na představení současných trendů a technologií v oblasti hydrologie, která obecně zkoumá výskyt a pohyb vody v přírodě. A to jak vody povrchové, tak vody pod povrchem včetně vody podzemní. Ta interaguje s ostatními složkami krajinné sféry včetně půd či vegetace, je tedy zjevné, že průběh a význam povodňových událostí či epizod sucha jsou minimálně zčásti těmito faktory ovlivněny. Na jedné straně máme tedy tolik diskutovanou globální změnu klimatu, na straně druhé pak lokální či regionální krajinnou strukturu a její změny v prostoru a čase. Kurz si klade za cíl pomoci jeho absolventům pochopit, jaké vazby mezi atmosférou, hydrosférou a krajinou existují a jak je můžeme matematicky vyjádřit, analyzovat, simulovat a zejména predikovat. K tomu ve výzkumu a praxi slouží specializované softwarové prostředky z oblasti GIS (geografické informační systémy) a matematických modelů, které využívají analytické a numerické metody pro simulaci a predikci chování přírodních systémů. Krom teoretického zázemí bude demonstrována i reálná práce v těchto SW, např. simulace povrchového a podzemního odtoku z povodí, simulace změny vlhkosti v půdě nebo simulace rozlivů vody v krajině za povodní. V neposlední řadě budou předvedeny a diskutovány freeware a open source programy, které umožní zájemcům o danou problematiku provádět analýzy a simulace tohoto typu bez nutnosti investice do softwarového vybavení.
     
  • Prohloubení odborných, didaktických a jazykových kompetencí pro učitele německého jazyka I
    Cílem tohoto studijního programu je prohloubení odborné kvalifikace učitelů německého jazyka. Tento program spadá do oblasti průběžného vzdělávání. Účastníci vzdělávacího programu si rozšíří již nabyté odborné znalosti, zvýší svou jazykovou kompetenci a seznámí se s novými poznatky a aktuálními trendy v didaktice němčiny se zaměřěním na vývojové tendence německého jazyka, nejnovější metody kreativní práce s texty a jejich využití ve výuce němčiny. Vzdělávací program si rovněž klade za cíl seznámit účastníky se specifiky mluveného jazyka a jejich implementace do výuky němčiny, dalším cílem je rovněž nabídnout posluchačům vhled do aktuálních možností využití tzv. nových médií ve výuce NJ.
     
  • Předpověď počasí
    Velké povodně patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím přírodním katastrofám způsobující materiální škody a ztráty na lidských životech. Činnost předpovědní povodňové služby ČHMÚ je ve vztahu ke krizovému řízení důležitým článkem v řadě opatření prováděných k ochraně před povodněmi, která napomáhají eliminovat negativní dopady těchto přírodních událostí. Zejména informuje o aktuálních stavech na tocích, o nebezpečí vzniku povodně a o vývoji hydrometeorologické situace. Aktuální trendy v této problematice cílí v současné době hlavně směrem k variantním a pravděpodobnostním hydrologickým předpovědím. S tím jsou spojeny obrovské objemy vstupních dat a zároveň se kladou nároky na jejich rychlé zpracování a následné snadné využití. Nasazení většího počtu hydrologických modelů využívající rozdílné metody výpočtu a rozšíření počtu numerických předpovědních modelů počasí zvyšuje množství vytvářených předpovědí, které významně napomáhají při rozhodování o včasném vydání výstražných zpráv před nebezpečným hydrologickým jevem. Kurz si klade za cíl seznámit účastníky s činností předpovědní povodňové služby ČHMÚ, možnostmi využití moderních nástrojů, jako jsou geografické informační systémy, hydrologické modely a databázové systémy v činnostech hydrologické prognózy ČHMÚ včetně praktických ukázek.
     
  • Rusko – hledání identity a geopolitika
    Záměrem kurzu je představit složité hledání nového postavení Ruska ve světě po ztrátě části koloniálního impéria. Většina ruské společnosti se s tím nesmířila a nové vládnoucí elity usilují o obnovení mocenského postavení Ruska. Už to není totalitní stát vnucující celé společnosti jedinou komunistickou ideologii, ale stát, který se snaží podchytit různé názorové proudy a usměrnit je do nové podoby unikátního civilizačního modelu. V něm se mísí různé formy identit, které nahrazují neúspěšnou ideologii. Současně se Rusko snaží znovu expandovat za svoje nové hranice a prosadit svoje vidění geopolitického uspořádání světa. Přednáška vše přehledně analyzuje a hodnotí v regionálním i globálním kontextu.
     
  • Seminář matematiky pro středoškolské profesory a učitele základních škol
    Seminář matematiky pro středoškolské profesory a učitele základních škol je jednodenní vzdělávací akce s mnohaletou tradicí. Hlavní náplní Semináře jsou odborné přednášky cílené na doplnění znalostí učitelů matematiky a získávání námětů na inovaci v jejich učitelské praxi se zaměřením na rozvíjení praktických dovedností, nové moderní technologie ve vzdělávání, nové přístupy, metody a pohledy. Účastníci jsou taktéž seznamováni s novými učebnicemi, učebními pomůckami, jsou jim představovány soutěže pro matematické talenty i další vhodné akce a aktivity v oblasti matematiky určené pro žáky středních a základních škol. Přednášející jsou významní odborníci z celé České republiky.
     
  • Tvorba předpovědí počasí
    Účastníci kurzu se seznámí se základními principy a metodami tvorby předpovědí počasí. Pozornost nebude věnována jen samotnému sestavování různých typů a druhů předpovědí, ale zaměříme se i na vše co předchází této závěrečné syntetické práci. Projdeme téměř vše, co hraje určitou roli v rozhodování meteorologů při vytváření si konkrétní představy následného vývoje počasí, např. vývoj počasí v nedávné minulosti nebo jeho aktuální stav se všemi možnými druhy měření a pozorování. Součástí, tohoto kurzu, bude náhled jednak do klasických metod tzv. synoptické meteorologie rozvíjející empirický přístup odvozený od získaných pozorování a zkušeností, a jednak do objektivních předpovědních metod založených na složitých a technicky náročných zpracováních dat využívajících tzv. superpočítače, jejichž cílem je popis a přiblížení vývoje nejdůležitějších známých dějů v atmosféře v průběhu času. V úvahu vezmeme i vliv v podstatě chaotického chování atmosféry, jež do značné míry limituje předpověditelnost jejich budoucích stavů a v neposlední řadě to souvisí také s úspěšností předpovědí počasí. Dotkneme se také srozumitelnosti současných předpovědí počasí, probereme nejrůznější formy interpretace předpovědí.
     
  • Změna klimatu
    Seznámení účastníků kurzu se základními projevy, principy a příčinami změny klimatu. Prezentace zapojení ČR do mezinárodní spolupráce na úrovni pozorování a zpracování klimatologických dat i přípravy strategických adaptačních dokumentů a zapojení Českého hydrometeorologického ústavu v těchto aktivitách. Význam a hodnocení mezinárodní spolupráce v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (Kjótský protokol, Pařížská dohoda), hodnocení aktuálního klimatu, extrémní projevy změny klimatu u nás, projekce klimatu pro nejbližší desetiletí a možnosti průběžného hodnocení jeho změn v souladu s Národním adaptačním plánem ČR. Trendy v měření klimatických charakteristik (automatizace a crowdsourcing), automatizace kontroly a doplňování vstupních dat, jejich homogenizace a možnosti využití pro konstrukci klimatických scénářů.
     
instagram
facebook
youtube
twitter
linked in
rss
social hub