Nabízené studijní programy a obory pro přijímací řízení

Klinické neurovědy

Studijní programKlinické neurovědy
FakultaLékařská fakulta
Typ studiadoktorské
Forma studiaprezenční
Délka studia4 roky
Akademický titulPh.D.
Garant programudoc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.
Garant specializacedoc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.

Studijní program v kostce

Doktorský studijní program Klinické neurovědy je koncipován v prezenční a kombinované formě studia a reflektuje strukturovaný evropský vzdělávací systém vysokého školství. Doktorský studijní program navazuje na magisterský studijní program Všeobecného lékařství nebo magisterský studijní program v přírodovědných a biomedicínských oborech. Hlavním cílem studia je připravit absolventy k samostatné vědecké činnosti, ke kultivaci vysoce odborně specializovaného vědění použitelného v nejrůznějších kontextech teoretického a praktického bádání v široké škále neurovědních oborů (neurofyziologie, neurofarmakologie, neurologie a dětská neurologie, neurochirurgie, neuroanatomie, neuropatologie, psychiatrie, neuroonkologie, neuroradiologie a klinická biochemie). Studenti mohou ve svých vědeckovýzkumných aktivitách v teoretickém, preklinickém i klinickém výzkumu využívat nově vybudované sdílené laboratoře se zaměřením na molekulárně-genetické vyšetření CNS a neurofarmakologické vyšetření.

Standardní doba doktorského studia je čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými student prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický vědecký titul „Ph.D.” uváděný za jménem.

Co od vás očekáváme?

Předpokladem k zahájení studia je absolutorium magisterského studijního programu Všeobecného lékařství nebo magisterského studijního programu v přírodovědných nebo biomedicínských oborech a úspěšné absolvování přijímací zkoušky doktorského studia formou ústního pohovoru, který je veden rozpravou nad návrhem tématu práce a prověřením základních znalostí z oboru.

Pro úspěšné absolvování studia je nezbytné vydat nejméně 3 publikace v časopisech s impakt faktorem dle stanovených kritérií (z toho nejméně 2 originální práce, minimálně 2x prvoautorství publikace, přičemž u prvoautorství musí být články minimálně ve 3. kvartilu a/nebo s impakt faktorem vyšším než 1,0). Zároveň musí student splnit požadovaný počet kreditů za publikace i další studijní povinnosti. V rámci studia je rovněž vyžadováno podání dvou výzkumných projektů, pedagogická činnost a absolvování stáže na zahraniční instituci v délce minimálně 1 měsíce nebo prokázat účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.

Co se naučíte?

Během studia mají studenti možnost výzkumu ve sdílených laboratořích se zaměřením na molekulárně - genetické vyšetření s vybavením vysoce specializovanými technologiemi, včetně PCR pro detekci velmi nízkých hladin DNA, nukleových kyselin, genů, jejich produktů a vůbec všech procesů na molekulární úrovni. Dále je možnost využití elektroforetických a farmakologických metod, umožňujících terapeutické monitorování léčivých látek se zaměřením na CNS jako jsou antiepileptika, psychofarmaka, léky na roztroušenou sklerózu a monoklonální protilátky. Toto vybavení umožňuje propojení výzkumu mezi teoretickými, preklinickým i klinickými neurovědními obory.

Studium doktorského programu tak poskytuje studentům široké a hluboké teoretické znalosti v oblasti širokého spektra neurovědních oborů, jež jsou použitelné a uplatňované při tvůrčí činnosti, jako je schopnost mezioborové spolupráce, publikování dosažených výsledků v prestižních časopisech, schopnosti podání vědeckovýzkumného projektu a další.

Kde a jak se uplatníte?

Našim cílem, je připravit z absolventů vysoce kvalifikované odborníky medicínského a  přírodovědného zaměření a  poskytnout možnost dalšího odborného růstu pracovníkům v oboru neurověd a jeho příslušných disciplín, jako je neurofarmakologie, neurofyziologie, neurologie, psychiatrie, neurochirurgie a dalších.

Absolventi budou ve svém dalším profesním životě schopni navázat na svoji vědeckou práci ve svých dílčích specializacích, a to realizací začlenění nových vědeckých poznatků do běžné klinické praxe.

Absolventi studia se mohou uplatnit také v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi (vědecko-výzkumní pracovníci).

Přijímací řízení

2
Předpokládaný počet přijatých uchazečů v letošním roce


e-přihláška

Podmínky k přijetí
+

1. Dosažení vysokoškolského vzdělání

1.1. Dosažení vysokoškolského vzdělání v České republice

[1] Podmínka pro doktorské studijní programy pro všechny oblasti vzdělávání mimo oblast umění: Každý uchazeč musí řádně ukončit magisterský studijní program.

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Doklad prokazující splnění podmínky: Vysokoškolský diplom.

[2] Podmínka pro doktorské studijní programy pro oblast umění: Každý uchazeč musí řádně ukončit magisterský studijní program a získat akademický titul.

[2.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[2.2] Doklad prokazující splnění podmínky: Vysokoškolský diplom.

1.2. Dosažení vysokoškolského vzdělání mimo Českou republiku

[1] Podmínka pro doktorské studijní programy pro všechny oblasti vzdělávání mimo oblast umění: Každý uchazeč musí řádně ukončit magisterský studijní program.

[1.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[1.2] Způsob splnění podmínky: Absolvování studia ve vysokoškolském studijním programu.

[1.3] Místo (instituce) splnění podmínky: Zahraniční vysoká škola.

[1.4] Doklad prokazující splnění podmínky: Rozhodnutí veřejné vysoké školy v České republice o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (neboli rozhodnutí o nostrifikaci), zahraniční doklad o zahraničním vysokoškolském vzdělání.

[1.5] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky: Každá vysoká škola s institucionální akreditací je povinna ověřovat splnění podmínky vlastním posuzováním výlučně pro účely přijímacího řízení do studijních programů uskutečňovaných jí samotnou, či uskutečňovaných kteroukoliv její fakultou.

[1.6] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky na Ostravské univerzitě: Postup ověřování splnění podmínky je vymezen (definován) v interním řídicím aktu Ostravské univerzity, kterým je Opatření rektora č. 69/2019 s účinností od 13. května 2019. Za úkony spojené s posouzením získaného vzdělání bude stanoven poplatek rektorem OU, přičemž maximální výše poplatku činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona.

[2] Podmínka pro doktorské studijní programy pro oblast umění: Každý uchazeč musí řádně ukončit magisterský studijní program a získat akademický titul.

[2.1] Doba pro splnění dané podmínky: Před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu daného konkrétního uchazeče, protože doklad, který prokazuje splnění této podmínky příjímacího řízení, představuje podklad pro vydání rozhodnutí děkana o přijetí, či nepřijetí ke studiu.

[2.2] Způsob splnění podmínky: Absolvování studia ve vysokoškolském studijním programu.

[2.3] Místo (instituce) splnění podmínky: Zahraniční vysoká škola.

[2.4] Doklad prokazující splnění podmínky: Rozhodnutí veřejné vysoké školy v České republice o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (neboli rozhodnutí o nostrifikaci), zahraniční doklad o zahraničním vysokoškolském vzdělání.

[2.5] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky: Každá vysoká škola s institucionální akreditací je povinna ověřovat splnění podmínky vlastním posuzováním výlučně pro účely přijímacího řízení do studijních programů uskutečňovaných jí samotnou, či uskutečňovaných kteroukoliv její fakultou.

[2.6] Zvláštní možnost ověření splnění podmínky na Ostravské univerzitě: Postup ověřování splnění podmínky je vymezen (definován) v interním řídicím aktu Ostravské univerzity, kterým je Opatření rektora č. 69/2019 s účinností od 13. května 2019. Za úkony spojené s posouzením získaného vzdělání bude stanoven poplatek rektorem OU, přičemž maximální výše poplatku činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2 zákona.

2. Ústní přijímací zkouška

[1] Klinické neurovědy (prezenční forma).

[1.1] Úplné vysokoškolské vzdělání magisterského typu v lékařských programech/oborech, v odůvodněných případech přírodovědných (oborově příbuzných), a biomedicínských programech/oborech.

[1.2] Povinné dokumenty k přihlášce (přiložit elektronicky nebo poslat poštou, nejpozději do 15. května 2021): 1x ověřená kopie všech získaných vysokoškolských diplomů (u absolventů 2021 dodání nejpozději v den konání přijímací zkoušky nebo zápisu, 1x profesní strukturovaný životopis (součástí by mělo být doporučení ke studiu), 1x přehled vědecko-výzkumné činnosti (projekty, publikační a přednášková činnost, SVOČ), 2x návrh tématu a anotace disertační práce v rozsahu 1-2 strany (k vybranému tématu, jméno školitele). Doporučuje se dokumenty přinést k ústnímu pohovoru.

[1.3] Ústní část přijímací zkoušky má podobu pohovoru před zkušební komisí sestávající z nejméně tří akademických pracovníků fakulty, doporučuje se účast školitele.

[1.4] Každý uchazeč může získat v této části přijímací zkoušky nejvýše 100 bodů.

[1.5] Každý uchazeč, který získá méně než 60 bodů v této části přijímací zkoušky, nesplnil přijímací zkoušku a nebude přijat ke studiu.

[1.6] Cíl ústní části přijímací zkoušky – ústního pohovoru: odborná rozprava v oboru, rozprava nad tématem disertační práce. V přijímacím pohovoru je u uchazečů ověřována úroveň znalostí v daném oboru (odborná rozprava týkající se zaměření uchazeče a vybraného návrhu tématu disertační práce), schopnosti uchazečů diskutovat na odborné úrovni a zjištění předpokladu - vědecky pracovat. Při odborné diskuzi bude veden uchazeč i k zamýšlení nad metodologií návrhu tématu disertační práce. A rovněž v rámci přijímacího pohovoru bude vyzván k seznámení komise s jeho odborným profilem, praxí a aktuální vědeckovýzkumnou činností.

[1.7] Doručení povinných příloh je nutnou podmínkou pro vyhovění přijímacímu řízení - bez nich nebude uchazeč/ka přijat/a ke studiu a výsledky přijímacího řízení pozbydou platnosti.

[1.8] Žádné součásti přihlášky včetně příloh se uchazečům nevrací.

[1.9] Návrh okruhů témat disertačních prací pro AR 2021/2022, je doporučeno kontaktovat školitele tématu/okruhu před přijímací zkouškou a vybrané téma/okruh konzultovat:

Tématické okruhy a konkrétní témata:

  1. Neuroonkologie (neurologie, neurochirurgie, neuroanatomie, neuroradiologie, neuroonkologie)
    Školitelé a školitelé-konzultanti: prof. MUDr. Václav Bača, Ph.D., doc. MUDr. Jakub Cvek, Ph.D., MUDr. Tomáš Hrbáč, Ph.D., doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D., prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D., doc. MUDr. et MVDr. Jozef Škarda, Ph.D., Ph.D., doc. MUDr. Petr Krupa, Ph.D.
    • Závislost regrese menigeomů na dávce záření stereotaktické radioterapie
      Školitel: doc. MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.
      Anotace: Vedle chirurgického odstranění je stereotaktická radioterapie a radiochirurgie základní léčebnou metodou. Specifikace dávky záření představuje značné terapeutické dilema, které není řešitelné současnými radiobiologickými modely. Výstupem práce bude vývoj optimalizovaného modelu s vysokou prediktivní hodnotou rozvoje léčebné odpovědi.

    • Srovnání vývoje neurologického deficitu u konvenční radioterapie s ochranou hipokampu a stereotaktické radioterapie u vícečetných mozkových metastáz
      Školitel: doc. MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D.
      Školitel-konzultant: MUDr. Štefan Reguli, Ph.D.
      Anotace: Stereotaktická radiochirurgie i radioterapie neurokrania s ochranou hippokampu jsou zavedenou léčebnou metodou. V případě vícečetného, ale omezeného množství metastáz není optimální léčebný postup znám. Cílem práce je nalezení stratifikačního schématu k optimalizované indikaci léčby z pohledu neurologického deficitu.

  2. Molekulární genetika CNS (neurologie, neurochirurgie, klinická biochemie, onkologie)
    Školitelé a školitelé-konzultanti: doc. MUDr. Martin Baláž, Ph.D., doc. MUDr. Jakub Cvek, Ph.D., doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D., prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D., prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D., doc. MUDr. et MVDr. Jozef Škarda, Ph.D., Ph.D.
    • Studium potenciálních prognostických a prediktivních faktorů meningeomů z pohledu rutinní histopatologické a molekulární diagnostiky
      Školitel: doc. MUDr.et. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D., Ph.D.
      Anotace: Vhodné pro uchazeče z oboru neurologie, neurochirurgie a neuropatologie.

    • Neurodegenerativní onemocnění a jejich genetická závislost
      Školitel: doc Martin Baláž, Ph.D.
      Školitel-konzultant: MUDr. Petra Bártová, Ph.D.
      Anotace: Vhodné pro uchazeče z oboru neurologie, neurochirurgie a neuropatologie.

  3. Neurofyziologie (neurologie, neurofyziologie, klinická biochemie)
    Školitelé a školitelé-konzultanti: doc. MUDr. Pavol Švorc, Ph.D., doc. MUDr. Marek Bužga, Ph.D., prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
    Konkrétní témata budou ustanovena po konzultaci školitel – uchazeč.

  4. Neurofarmakologie
    Školitelé a školitelé-konzultanti: prof. MUDr. Milan Grundmann, CSc., doc. MUDr. Ivana Kacířová, Ph.D., RNDr. Hana Brozmanová, CSc., RNDr. Romana Uřinovská, Ph.D.
    • Vývoj metod pro stanovení koncentrací biologických léčiv používaných při léčbě roztroušené sklerózy pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí
      Školitel: RNDr. Hana Brozmanová, CSc.
      Školitel-konzultant: prof. MUDr. Milan Grundmann, CSc.
      Anotace: Disertační práce bude zaměřena na vývoj analytických metod pro stanovení sérových koncentrací vybraných vysokomolekulárních (tzv. biologických) léčiv používaných při léčbě roztroušené sklerózy (natalizumab, ocrelizumab a alemtuzumab). Práce bude navazovat na disertační práci na téma „Vývoj analytických metod pro stanovení sérových koncentrací vybraných nízkomolekulárních léčiv používaných při léčbě roztroušené sklerózy“, která zahrnuje stanovení sérových koncentrací tzv. „disease modifying drugs“ (DMDs). Vývoj metod a kvantifikace reálných vzorků bude prováděna pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní detekcí.

    • Význam terapeutického monitorování biologických léčiv používaných v léčbě roztroušené sklerózy
      Školitel: doc. MUDr. Ivana Kacířová, Ph.D.
      Školitel-konzultant: MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.
      Anotace: Úkolem disertační práce bude objektivizace vztahu naměřených sérových koncentrací vybraných vysokomolekulárních (tzv. biologických) léčiv používaných při léčbě roztroušené sklerózy (natalizumab, ocrelizumab a alemtuzumab) ke klinickému stavu pacienta s cílem zavést terapeutické monitorování těchto léčiv (TDM) do rutinní klinické praxe. Tato metoda by mohla napomoci personalizaci farmakoterapie roztroušené sklerózy vedoucí k racionalizaci terapie s maximalizací terapeutického efektu a minimalizací výskytu nežádoucích účinků.

  5. Cerebrovaskulární onemocnění (neurologie, neuroradiologie, neurochirurgie, neurofyziologie)
    Školitelé a školitelé-konzultanti: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., MUDr. Tomáš Hrbáč, Ph.D., doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D.
    Konkrétní témata budou ustanovena po konzultaci školitel – uchazeč.

  6. Neurologie a psychiatrie
    Školitelé a školitelé-konzultanti: prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D., MUDr. Petr Šilhán, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., MUDr. Jana Slonková, Ph.D., MUDr. Vilém Novák, Ph.D.
    • Psychiatrické komplikace cévních onemocnění mozku
      Školitel: MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Vhodné pro uchazeče z oboru neurologie, psychiatrie nebo psychologie.

    • Epilepsie a syndrom spánkové apnoe
      Školitel: MUDr. Jana Slonková, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Epilepsie je jednou z nejčastějších neurologických nemocí a záchvaty se mohou objevovat v bdělosti i ve spánku. Poruchy dechu ve spánku jsou u pacientů s epilepsií známou komorbiditou. Cílem projektu je zjistit, jaké množství pacientů s interiktální a iktální epileptiformní aktivitou zachycenou při video EEG vyšetření je postiženo abnormní dechovou aktivitou, kterým typem a tíží. Součástí projektu je posouzení lokalizace epileptiformních výbojů, zda jsou vztaženy k vizuálně zjištěné lézi mozku a korelovat tyto nálezy se zjištěným typem dýchání. Abnormní dechová aktivita ve spánku a kompenzace pacienta se vzájemně ovlivňují. Správná terapie ventilační poruchy a epilepsie by měly vést k uspokojivému stavu. Téma je vhodné pro zájemce z oboru neurologie nebo dětské neurologie.

    • Vliv ambulantní titrace a následné sledování telemetrií u pacientů na CPAP terapii ve srovnání s hospitalizační péčí
      Školitel: MUDr. Jana Slonková, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Syndrom spánkové apnoe je častou komorbiditou v běžné populaci a je považován za samostatný rizikový faktor pro kardio nebo cerebrovaskulární příhody. Terapie pomocí pozitivního přetlaku v dýchacích cestách vede k redukci tíže poruchy. V České republice je zlatým standardem pro pacienty se zjištěným závažným stupněm obstrukční spánkové apnoe diagnostika a navedení na terapii v režimu za hospitalizace. Počty pacientů, kteří jsou indikováni k vyšetření a terapii narůstají a pro zajištění adekvátní časové a přístrojové dostupnosti se přesouvá diagnostika a léčba i do ambulantním provozu. Cílem práce je vyhodnocení dat o tíži spánkového syndromu, compliance a výskyt komplikací terapii CPAP u pacientů vyšetřených a titrovaných v ambulantním režimu ve srovnání s hospitalizovanými v čase. Téma je vhodné pro zájemce z oboru neurologie nebo dětské neurologie.

    • Vedlejší účinky antiepileptik u dětí
      Školitel: MUDr. Vilém Novák, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Epilepsie v různých formách postihuje 0,5 až 1% dětí a jedná se tak o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění dětského věku (Aaberg et al., 2017). Častou komorbiditou různých forem epilepsie je kognitivní dysfunkce. V obecné rovině je základem léčby epilepsií eliminace provokačních faktorů záchvatů (alkohol, spánková deprivace) a u většiny nemocných preventivní užívání antiepileptik v monoterapii nebo v kombinaci. Antiepileptika obecně působí na úrovni receptorů pro neurotransmitery, iontových kanálů, jako modulátory synapse nebo interferují s metabolismem neurotransmiterů a ovlivňují tak fyziologické funkce důležité pro kognici. Proto je negativní ovlivnění kognitivních funkcí častým nežádoucím účinkem, zejména u starších antiepileptik (Lagae L., 2006) Vývoj nových antiepileptik je motivován mimo jiné snahou snížit tyto vedlejší účinky na kognitivní funkce. U antiepileptik 1. generace byly kognitivní nežádoucí účinky časté, u moderních antiepileptik 3. generace bývají většinou jen mírné nebo nevýznamné. (Eddy et al., 2011) Kromě kognitivních a psychických nežádoucích účinků mají antiepileptika také celou řadu orgánových nežádoucích účinků – zejména hepatálních, ale i renálních, kardiologických, gynekologických a dalších. Antiepileptika volíme podle převažujícího typu záchvatu případně epileptického syndromu. Cílem antiepileptické terapie je v ideálním případě eliminace záchvatů bez signifikantních nežádoucích účinků, případně u farmakorezistentních epilepsií optimální poměr benefitů a nežádoucích účinků léčby.
      Téma je vhodné pro studenta z oboru neurologie, dětské neurologie, psychologie nebo farmakologie.

  7. Spinální onemocnění
    Školitelé a školitelé-konzultanti: doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D., MUDr. Michael Mrůzek, Ph.D.
    Konkrétní témata budou ustanovena po konzultaci školitel – uchazeč.

  8. Likvorologie (neurologie, klinická biochemie, neuroimunologie)
    Školitelé a školitelé-konzultanti: prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D.
    Konkrétní témata budou ustanovena po konzultaci školitel – uchazeč.

  9. Neurorehabilitace
    Školitelé a školitelé-konzultanti: doc. MUDr. Michal Filip, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D.
    • Robotická rehabilitace chůze - Lokomat
      Školitel: MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Robotická rehabilitace přístrojem Lokomat (firma Hocoma) představuje moderní přístup v rehabilitaci chůze a lokomoce u neurologických diagnóz (CMP, Parkinsonova nemoc, RS). Klinika rehabilitačního lékařství ve spolupráci s Neurologickou klinikou Fakultní nemocnice Ostrava v roce 2020 zahájila v rámci ČR první randomizovanou intervenční studii zaměřenou na rehabilitaci chůze (standardní rehabilitace vs. standardní rehabilitace chůze + robotická intervence přístrojem Lokoma. Výzkumný projekt získal financování v rámci Institucionální podpory FN Ostrava (2020-2023).
      V rámci vypsaného Ph.D. tématu je rozšíření mezioborové spolupráce u roboticky asistované rehabilitace chůze i u dalších neurologických diagnóz asociovaných s poruchami chůze a lokomoce (RS a neurodegenerativní onemocnění).
      Téma je vhodné pro zájemce z oboru neurologie, rehabilitace, kineziologie se zájmem o moderní rehabilitační přístupy a zobrazovací metody u výše uvedených neurologických diagnóz.

    • Neurorehabilitace ve virtuální realitě
      Školitel: MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.
      Školitel-konzultant: doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.
      Anotace: Terapie ve virtuální realitě byla testována u pacientů po cévní mozkové příhodě, u kterých zejména vysoké opakování úkolů spojených s pohybem vedlo ke zlepšení vzdálenosti a rychlosti chůze, rovnováhy a mobility. Bylo popsáno také zlepšení funkce a pohyblivosti horní končetiny využitelné pro ADL, rovněž také zlepšení orientace a pozornosti, což nabízí možnost využití virtuální reality i pro rehabilitaci kognice. U pacientů s Parkinsonovou chorobou trénink ve virtuální realitě zlepšil posturální kontrolu, chůzi i stabilitu. Díky možnosti tréninku balančních schopností lze využít virtuální realitu i jako prostředek prevence pádů. Z metaanalýzy studií vyplývá, že téměř všechny studie testovaly pacienty, kteří měli mozkovou příhodu více než 6 měsíců před zařazením do studie, pouze tři studie hodnotily terapii ve virtuální realitě u pacientů s akutní mozkovou příhodou. Autoři několika studií dále uváděli, že terapie ve virtuální realitě byla motivující a zapojovala pacienty do terapie více než standardní rehabilitace, ale žádná z nich přímo neposoudila postoj účastníků k novému způsobu terapie. Nevyjasněnými otázkami zůstává optimální frekvence, intenzita, čas a typ virtuální reality.
      Cílem tématu je testování pacientů s neurologickou diagnózou, zejména po akutní cévní mozkové příhodě, s Parkinsonovou chorobou, případně další. V závislosti na typu programu virtuální reality a převažující cílové skupině budou níže uvedená obecná kritéria zpřesněna.

[1.10] Konkrétní datum konání příslušné části přijímací zkoušky bude konkrétnímu uchazeči oznámeno v pozvánce k přijímací zkoušce, včetně dalších podrobných informačních pokynů. Termín, na který bude uchazeč pozván, se pro něj stává závazným a neměnným.

Možnost prominutí přijímací zkoušky
+

Přijímací zkouška nemůže být prominuta.

Organizace přijímacího řízení
+

Přílohy přihlášky
+

K přihlášce ke studiu doktorského oboru je nutné doložit tyto ověřené dokumenty nutno zaslat do termínu podání přihlášky tj. 15. květen 2021:

  • 1x ověřená kopie všech získaných vysokoškolských diplomů (u absolventů 2021 dodání nejpozději v den konání přijímací zkoušky nebo zápisu).
  • 1x profesní strukturovaný životopis (součástí by mělo být doporučení ke studiu).
  • 1x přehled vědecko-výzkumné činnosti (projekty, publikační a přednášková činnost, SVOČ).
  • 2x návrh tématu a anotace disertační práce v rozsahu 1-2 strany.
  • Doručení povinných příloh je nutnou podmínkou pro vyhovění přijímacímu řízení - bez nich nebude uchazeč/ka přijat/a ke studiu a výsledky přijímacího řízení pozbydou platnosti.
  • Žádné součásti přihlášky včetně příloh se uchazečům nevrací.

    Pracoviště zajišťující vaše studium

    Kontakty

    • Více informací o obsahu studijního programu vám podá jeho pedagogický poradce doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.
    • Obecné dotazy ke studiu a k přijímacímu řízení vám zodpoví na Studijním oddělení.
    • Dotazy uchazečů se specifickými potřebami (například zdravotním postižením) zodpoví naše Centrum Pyramida.
    • Potřebujete poradit, co dále byste mohli studovat nebo pro co máte největší vlohy? Obraťte se na naše Poradenské centrum.

    Informace pro studenty se specifickými potřebami

    Studijní programy uskutečňované Ostravskou univerzitou jsou dostupné i pro osoby se zdravotním postižením, pokud v informacích ke konkrétnímu studijnímu programu / oboru není uvedeno jinak. Máte-li, jako uchazeč se specifickými potřebami, jakékoli dotazy týkající se přístupnosti jednotlivých studijních programů / oborů, obraťte se na kontaktní osobu Centra Pyramida pro Lékařkou fakultu OU. V dotazu primárně specifikujte vaše zdravotní postižení a studijní obor, kterého se váš dotaz týká.
    email: ;
    telefon: +420 553 46 1746.

    Jako uchazeč bez specifických potřeb kontaktujte se svým dotazem studijní oddělení Lékařské fakulty OU.