Ostravská univerzita používá na svých webových stránkách soubory cookies i další analytické nástroje. Rozumím

OU > Uchazeč > Proč studovat na Ostravské univerzitě > Naši úspěšní absolventi

Ostravská univerzita

Markéta Radová – reportérka a redaktorka v České televizi

V osmnácti letech neměla Markéta Radová nejmenší ponětí, čím by chtěla být. Bavil ji zeměpis, občanka, čeština, lákalo ji cestování. Zvolila studium českého jazyka na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, které jí dalo příležitost nahlédnout do světa médií. Dnes je reportérkou a redaktorkou zpravodajství ostravského studia České televize a své volby rozhodně nelituje.

Obrázek

Myslíš si, že v osmnácti je člověk schopen říct, co by chtěl v životě dělat?

To je právě na humanitních vědách to příjemné, že člověk dopředu není předurčen, co vlastně bude dělat, může si zkrátka vybrat později. Studium ho spíše nasměřuje a člověk má možnost si tu svou cestu postupně sám najít podle toho, co ho láká a baví. Já sama jsem v osmnácti vůbec netušila, co bych vlastně chtěla dělat. Ačkoli jsem si příliš nevěřila, zkusila jsem se přihlásit na češtinu, přišlo mi, že je to obor širokého zaměření s velkým potenciálem, že může být základem k mnoha povoláním.

Ty jsi šla na češtinu s tím, že budeš pracovat v médiích?

Když jsem se hlásila na výšku, budoucnost jsem vlastně vůbec neřešila. Ta volba studia českého jazyka v Ostravě byla spíše souhra náhod. Původně jsem chtěla pryč z Ostravy, ale po přijímačkách na ostravskou Filozofickou fakultu jsem byla mile překvapená, měla jsem ze všeho opravdu dobrý pocit, byla jsem nakonec ráda, když mě přijali. Plánovala jsem, že po studiu zůstanu v nějaké literárně vědné instituci nebo budu učit, to byla pro mě jedna z variant, ale záhy jsem zjistila, že učení není úplně pro mě, že mě láká spíše ta žurnalistická cesta. To jsem však zjistila až během studia.

V době, kdy jsem se hlásila na jednooborovou češtinu, se otevírala s literárně vědným zaměřením, další rok pak s žurnalistickým zaměřením a takto se to vždy ob rok střídalo. Patrně už tehdy bych dala přednost tomu žurnalistickému zaměření, ale rozhodně nelituji své volby, ve výsledku mě to velmi obohatilo. Osobně si totiž myslím, že studovat pouze žurnalistiku je samoúčelné a příliš určující. Člověk sice zjistí, jak dělat práci žurnalisty, ale už nezíská další erudici. Možná je lepší vystudovat třeba zemědělku a mít zájem o práci v médiích, protože jedině tak redaktor přináší další přidanou hodnotu v tom, že má dobré vědomosti i z jiného oboru a může se pak zaměřit na nějakou konkrétní oblast a zprávy budou podložené jakousi hlubší znalostí.

Je práce v médiích tedy spíše o talentu či zájmu?

Myslím si, že je to kombinace obojího. Určitě to není práce pro každého, člověk musí k médiím tíhnout. Nevidím mnoho mladých lidí, kteří by chtěli dělat novinařinu naplno. Ta práce je v mnoha ohledech opravdu náročná, musíte jí obětovat mnoho času, protože se nejedná o práci s běžnou pracovní dobou. Někdy vstávám ve čtyři ráno, jindy se vracím domů pozdě v noci. Práce v televizi mě rozhodně naučila pracovat se stresem a nehroutit se z každé maličkosti. Naučila jsem se pružně reagovat na nenadálé události, počítat s vícero alternativami. Nic nemusí být takové, jak si to ten den naplánuji. Naučila jsem se nepodléhat panice.

Jak moc je práce redaktorky České televize kreativní? Naplnila tvé očekávání?

To mě na tom právě nejvíce baví, že si sami vymýšlíme témata, která nás zajímají. Každý z redaktorů má obvykle svůj okruh témat, kterému se dlouhodoběji věnuje, například zdravotnictví, školství, politika... Není to však striktně dané, je to spíše o preferencích, o tom, co koho zajímá. Mě dlouhodobě zajímá životní prostředí tady na Ostravsku, kterému jsem se věnovala už v novinách. Kromě tohoto tématu mě zajímá také veřejný prostor a architektura. V novinách jsem začínala jako kulturní redaktor, což souviselo univerzitou, občas jsem do Protimluvu (ostravské revue pro kulturu – pozn. red.) psala recenze.

V televizi jsem se pak musela naučit pracovat s obrazem, což chvilku trvá, ale jakmile se to naučíte, je to velmi kreativní a zábavné. Každý redaktor si s tím může sám pohrát, vymyslet si, jak tu reportáž zpracuje. V novinách jsem pracovala především s textem. V televizi jsem rychle zjistila, že text musím maximálně zestručnit a vyjádřit ho obrazem na minutu a půl. To bylo ze začátku těžké, nicméně práce v novinách byla určitě velmi dobrou průpravou. Celkově mě ale na mé práci baví, že se denně potkávám s novými a zajímavými lidmi.

A co dál? Je práce v televizi pro tebe definitivní?

ČT rozhodně nevnímám jako konečnou stanici. Zatím mě neláká opouštět zpravodajství a ukotvit v pozici PR manažerky nebo tiskové mluvčí někde ve firmě. Když jsem dostala od Gabriely Lefenda (ředitelka zpravodajství v Ostravě – pozn. red.) nabídku, byla jsem opravdu moc ráda, že mi dala takovou šanci. V televizi, a nejen tam, vidím pro sebe stále mnoho možností, kam jít dál. Pokud totiž z práce v televizi nemáte stres a užíváte si ji, je to skvělá práce.

Mgr. Markéta Radová – po ukončení studia na gymnáziu v Ostravě nastoupila na katedru českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Už během studia psala recenze pro kulturní revue Protimluv, od druhého ročníku spolupracovala s Mladou frontou Dnes, kam po ukončení studia nastoupila na pozici redaktorky. Po deseti letech práce v novinách přijala nabídku od ředitelky zpravodajství ostravského studia České televize, která si ji vybrala do zpravodajského týmu na pozici televizní reportérky a redaktorky.
Rozhovor byl původně uveřejněn na webu humanitky.cz.


Zveřejněno / aktualizováno: 13. 01. 2020

facebook
instagram
youtube
twitter
linked in
soundcloud
rss
social hub