Smrtelná nákaza se blíží českým hranicím – úmrtí na Západonilskou horečku hlásí i Chorvatsko

Lidské případy Západonilské horečky jsou čím dál blíž k českým hranicím, nově hlásí úmrtí už i Chorvatsko. Jen za minulý týden se nemoc v rámci EU objevila v pěti nových oblastech, ve třech v Itálii a dále v Slovinsku a v sousedním Rakousku. Nedaleké Maďarsko nahlásilo od začátku roku 2018 už téměř stovku případů nákazy. Západonilská horečka se projevuje podobně jako jiné virózy, avšak u starších nebo imunitně oslabených jedinců může být i smrtelná. Účinný lék ani vakcína zatím neexistuje.

První smrtelný případ Západonilské horečky aktuálně hlásí zdravotnické úřady v Chorvatsku. Tato původně africká virová nákaza objevená v roce 1937 v Ugandě přenášená komáry se již endemizovala od konce 90tých let na většině území USA, kde se původce dostal cestou migrujících ptáků a následně jej roznášela domácí populace ptáků a komárů.

Teď se tato potenciálně smrtelná nákaza rozšiřuje i na našem kontinentu. Poslední srpnový týden bylo v zemích EU hlášeno 300 případů nákazy u lidí, z toho 144, tedy téměř polovina v Itálii, za ní následovaly Rumunsko (61), Řecko (41), Maďarsko (38), Rakousko (8), Francie (6), Chorvatsko (1) a Slovinsko (1). Z evropských zemí mimo EU bylo podle dat ECDC (Evropského centra pro kontrolu nemocí) nejvíc případů zaznamenaných v Srbsku (54). V rámci EU se nemoc za poslední srpnový týden objevila v pěsti nových oblastech, ve třech v Itálii a dále v Rakousku a Slovinsku.

„Lidské případy Západonilské horečky jsou tedy registrovány čím dál blíž k hranicím ČR, kde jsme zatím nákazu domácího původu u člověka nezaznamenali. Poslední srpnový týden přinesl 24 úmrtí, z toho sedm v Itálii, po šesti v Rumunsku a Srbsku a pět v Řecku,“ uvádí docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Za prvních 8 měsíců letošního roku eviduje ECDC v zemích EU celkem 710 případů nákazy u lidí, z toho nejvíc v Itálii (327), Řecku (147), Rumunsku (117) a Maďarsku (96). Z nečlenských zemí EU bylo nejvíc případů v Srbsku (213) a Izraeli (49). Z celkového počtu 63 úmrtí od ledna do konce srpna 2018 bylo nejvíc v Srbsku (21), Řecku (16), Itálii (13) a v Rumunsku (12).

Infekce virem Západonilské horečky může probíhat jako nákaza podobná jiným virózám se zvýšenou tělesnou teplotou, bolestí hlavy, končetin, vyrážkou a zvětšením mízních uzlin, ale i bez příznaků. U starších nebo imunitně oslabených osob může způsobit nebezpečný zánět mozku vedoucí k úmrtí postižené osoby. Těžší průběh nákazy se vyznačuje svalovou slabostí, objevit se mohou křeče, zmatenost, poruchy chování a ztráta vědomí. Inkubační doba se pohybuje v intervalu 3 až 14 dní.

„Proti viru Západonilské horečky neexistuje účinný lék a není k dispozici ani registrovaná vakcína. Prevence spočívá v používání repelentů a moskytiéry na noc,“ uzavírá docent Maďar.


Kontakt pro média:

Mgr. Adam Soustružník
tiskový mluvčí Ostravské univerzity

+420 724 919 614