FAQ

Ostravská univerzita
Dvořákova 7
701 03 Ostrava

IČ: 61988987, DIČ: CZ61988987
ID datové schránky: 37gj9fm
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz
telefon: 597 091 111, 553 461 111

  
cz   en


Geografie - Environmentální geografie (charakteristika)

Základním cílem studia je výchova kvalifikovaných odborníků k tvůrčímu řešení teoretických a praktických problémů vyžadujících ke studiu krajiny komplexní přístup environmentální geografie. Obor proto zahrnuje studium krajiny a jejích složek, metod postižení jejich dynamiky a vzájemných vazeb, probíhajících antropogenních změn a tendencí, ochrany těchto složek (georeliéfu, vody, ovzduší, půdy, bioty) a krajinných fragmentů a úlohy ochrany a tvorby krajiny ve vztahu k regionálnímu rozvoji. Pojetí studijního oboru akcentuje geografický přístup. Důležitou součástí oboru je také vnímání krajinných geosystémů v kontextu jejich vývoje, proto se obor zaměřuje i na analýzu a pochopení paleoenvironmentálních podmínek prostředí v průběhu kvartérního vývoje. Studijní obor environmentální geografie reflektuje celou šířku geografické problematiky ve vztahu k  aktuálním environmentálním problémům krajiny. Od environmentálních dopadů analytických (parciálních) fyzicko-geografických problémů (např. povodně, extrémní meteorologické jevy, sesuvy apod.), přes problematiku environmentálních dopadů kontaktu člověk – krajina (např. cestovní ruch, regionální rozvoj) až po aktuální syntetizující pohled v podobě výzkumu přírodních hazardů a rizik (včetně jejich historického kontextu), jejich krizového managementu, predikci a modelování ve vztahu k aktuální územně-plánovací dokumentaci a regionálnímu řízení.

Profil absolventa studijního oboru a cíle studia

Cílem doktorského studijného oboru environmentální geografie je kvalitní příprava pracovníků schopných vědecké práce, a to jak v oblasti ryze teoretické (základní výzkum), tak v oblastech aplikovaného výzkumu. Získané znalosti a kompetence předurčují absolventa ke kariéře samostatných vědeckých pracovníků pro různá geografická nebo environmentálně zaměřená pracoviště (tzn. univerzity, vědecké ústavy), nebo pro pracoviště provozující aplikovaný výzkum nebo vyvíjející inovace v oblasti monitoringu a výzkumu dílčích složek krajiny nebo krajinného geosystému jako celku (např. AOPK ČR, ČHMÚ, závody povodí, soukromé společnosti apod.). Odborné zaměření a komplex znalostí předurčuje absolventy na pozice řídících pracovníků v oblasti státní správy, tak aby důležitá rozhodnutí v oblastech managementu ŽP bylo vysoce kompetentní.

Cílem studia je individuální náročná vědecká příprava, která je založena na absolvování předepsaného počtu dílčích zkoušek (5), a to ze základních (3) a rozšiřujících (2) předmětů. Základní a rozšiřující kurzy pokrývají širokou škálu environmentálních problematik, především pak těch z oblasti geovědních disciplín, což je dáno vědeckou orientací školícího pracoviště. Teoretické a metodické znalosti získávají frekventanti v předmětech zaměřených na environmentální geomorfologii, komplexní problematiku svahových a fluviálních procesů, teoretické základy fyzické geografie a metody komplexního fyzicko-geografického výzkumu krajiny, problematiku přízemní vrstvy atmosféry a jejich degradace vlivem lidské aktivity, vodu v krajině, půdní prostředí a jeho ohrožení, vodní komponentu krajiny v souvislosti s lidskou aktivitou a živou složku krajiny. Absolventi prohlubují své znalosti i v oblasti geomatiky a ve velmi progresivním směru environmentálního modelování. Získané znalosti a kompetence vycházejí z neustálého kontaktu přednášejících, ale i školitelů s moderními trendy výzkumu a poznání v dílčích disciplínách.

Zásadní důraz je kladen na získání kompetencí v badatelské aktivitě, a to jak samostatné (práce na dizertační práci), tak na týmově vedený výzkum. Je nutné zdůraznit, že absolventi získávají schopnosti terénního sběru dat, protože značná část zadávaných témat dizertačních prací vyžaduje velmi náročný terénní výzkum. Studenti se aktivně podílejí na výzkumných aktivitách v rámci školícího pracoviště nebo na výzkumu v rámci projektů jednotlivých školitelů. Další součástí vědecké přípravy je stimulace doktorandů k přípravě vědeckých studií, které prezentují ve vědeckých periodikách nebo na platformě vědeckých konferencí. Důležitou součástí je i rozvoj jazykových a komunikačních dovedností absolventa v rámci zahraničních vědeckých stáží a také prezentace výsledků vědecké práce na zahraničních fórech.

K hlavním kompetencím absolventa získaných v rámci studia patří:

  • schopnost analytického myšlení v rámci výzkumu dílčích složek krajinné sféry,
  • schopnost komplexního přístupu ke zkoumanému fyzicko-geografickému fenoménu přirozeného typu nebo jejich antropogenně ovlivněných variant,
  • osvojení si řady moderních metod terénního sběru dat (vzorků), metod laboratorní analýzy a interpretace výsledků,
  • kritický přístup a schopnost samostatného hledání metodického řešení problémů a odhalování nových, dosud neřešených problematik.

Studijní předměty

Základní

  • KFG/ZBTKE Biota v krajině
  • KFG/ZENGE Environmentální geomorfologie
  • KFG/ZGEKE Metody komplexního FG výzkumu
  • KFG/ZKPVA Klima přízemní vrstvy atmosféry
  • KFG/ZPFOO Půdní fond, jeho ohrožení a ochrana
  • KFG/ZTZFG Teoretické základy fyzické geografie
  • KFG/ZVUAH Voda v krajině, odtokový proces a antropogenní hydrologie
  • KFG/ZVYSE Výběrový seminář

Rozšiřující

  • KFG/ZEMOD Environmentální modelování
  • KFG/ZERVH Environmentální rizika ve vodním hospodářství
  • KFG/ZESVA Environmentální aspekty svahových procesů
  • KFG/ZFLUG Fluviální geosystémy
  • KFG/ZGEOM Geomatika pro environmentální geografii
  • KFG/ZKEPL Krajinné plánování
  • KFG/ZPEGP Percepce environmentálních rizik v geografickém prostoru
  • KFG/ZONOV Ochrana atmosféry

Státní doktorská zkouška

Během státní doktorské zkoušky absolvent prokazuje hluboké znalosti v základních kurzech doktorského studia a prokazuje schopnost vidět studované problematiky ve vzájemných souvislostech. Zároveň by měl být schopen rozpoznat klíčové oblasti současného výzkumu v daných disciplínách.

Státní doktorská zkouška sestává ze tří bloků:

  1. teoretické znalosti dílčích složek krajinných geosystémů,
  2. metody hodnocení dílčích složek krajinných geosystémů v environmentální geografii,
  3. volitelný předmět podle zaměření dizertační práce.
Vlastník zprávy: Natálie Šimonková | Aktualizováno: 02. 02. 2011
 

© Ostravská univerzita 2006 - 2017
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1
telefon: +420 597 091 111, +420 553 461 111
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz

YouTube | Facebook | Google+ | Twitter | Instagram
RSS | Technický kontakt