Výzkumné záměry

Vedoucí výzkumného záměru: Mgr. Miroslav Kubát, Ph.D.

Výzkumný záměr 1 se soustřeďuje na lingvistickou analýzu textů v rámci internetových médií. Zahrnuje analýzu a interpretaci mechanismů vytvářejících dezinformace v rovině lingvistické, emoční a sociálně sémantické jak u českých fake news (VZ1.1), tak ve vybraných cizích jazycích (VZ1.2). V návaznosti na současný stav výzkumu lingvistiky využívá indikátory z různých oblastí stylometrického vědeckého kontinua a kvalitativní analýzy diskurzu.

Výzkumné cíle:

• Porozumění lingvistické rovině tvorby dezinformací v českém a interlingválním kontextu.
• Sestavení korpusů informačních a dezinformačních textů.
• Analýza sestavených korpusů pomocí kvantitativní lingvistiky jako metodologického nástroje a prostřednictvím kvalitativní analýzy diskurzu.
• Identifikace kvantitativních indexů odlišujících české informační a dezinformační texty.
• Identifikace charakteristických verbálních a nonverbálních prostředků dezinformačních textů v interlingválním kontextu.
  
  

Miroslav Kubát
je odborným asistentem na Katedře českého jazyka FF OU. Zaměřuje se na kvantitativní lingvistiku, zejména stylometrii. Je řešitelem několika grantových projektů a spoluautorem softwaru QUITA. Výsledky své práce publikoval v řadě prestižních zahraničních časopisů (např. DSH, JQL, CLLT). Absolvoval stáže na univerzitách v Aténách, Trevíru a Padově. Je členem mezinárodních vědeckých asociací IQLA a AELINCO a působí v redakční radě časopisu Glottometrics.

Vedoucí výzkumného záměru: Mgr. Josef Kundrát, Ph.D.

Výzkumný záměr 2 se zabývá důvěrou v multimediální obsahy generované velkými jazykovými modely (LLM) z perspektivy psychologie, sociologie a mediálních studií. Prostřednictvím experimentálního výzkumu budeme sledovat, jak respondenti reagují na materiály generované umělou inteligencí (AI) a jakou míru důvěryhodnosti jim připisují. Současně budeme zkoumat strategie tvůrců multimediálního obsahu při práci s obsahy vytvářenými AI ve vztahu k jejich důvěryhodnosti. Výzkum kombinuje dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace, tematickou analýzu faktických obsahů v českém a slovenském online prostředí a hloubkové rozhovory s tvůrci. Inovativnost výzkumu spočívá v propojení obsahu generovaného AI s významem jejich tvůrce.

Josef Kundrát
působí jako pedagogický psycholog na Katedře psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Zabývá se výzkumem důvěry v algoritmy a umělou inteligenci, využitím fyziologických signálů k měření důvěry, metaforickým mapováním a ztělesněným poznáváním. V nedávné době získal Dr. Kundrát Fulbrightovo - Masarykovo stipendium na University of Connecticut, kde navázal spolupráci se zahraničními odborníky v oblasti vývoje objektivních biomarkerů důvěry.

Vedoucí výzkumného záměru: Ing. Mgr. Jaroslav Hlinka, Ph.D.

V rámci tohoto výzkumného záměru studujeme moderní přístupy k identifikaci dezinformací zejména na sociálních sítích, jejich začlenění do širšího kontextu probíhajících dezinformačních kampaní, vzorce jejich šíření a možnosti profylaxe i včasného zásahu omezujícího jejich efekt. Vedle tradičních přístupů, jako je ověřování obsahu a lingvistická analýza, se v této oblasti stále více prosazují metody informatiky a umělé inteligence, v posledních letech pak velké jazykové modely (LLM), které prokázaly mimořádnou schopnost sémantické analýzy textu.

VZ3 je rozdělen do tří vzájemně propojených segmentů odpovídajících jednotlivým aktivitám. Jeho cílem je

1. vývoj efektivních LLM technik jako je kvantizace parametrů, destilace znalostí nebo faktorizace velkých modelů do nezávisle využitelných dílčích částí tak, aby vznikla sada nástrojů umožňujících analýzu velkých textových korpusů s několikanásobně nižšími náklady než u modelů jako je ChatGPT (VZ3.1);
2. porozumění procesu šíření dezinformací výzkumem struktury jejich sítí a hypersítí, zkoumáním jejich dynamiky a rozvojem metod kauzální analýzy (VZ3.2);
3. vývoj metod analýzy obsahu na sociálních sítích pomocí LLM se zaměřením na region střední Evropy a jejich integrace s metodami založenými na šíření zpráv a detekci zdrojů do uceleného systému identifikace a detekce dezinformací včetně vývoje veřejně přístupné webové aplikace (VZ3.3).
   
   

Jaroslav Hlinka
působí v současnosti jako zástupce ředitele a předseda Rady Ústavu informatiky Akademie věd ČR. Je vedoucím Oddělení složitých systémů, které se zaměřuje na datově řízené analýzy reálných komplexních systémů, zejména lidského mozku. Práce Jaroslava Hlinky zahrnuje vývoj a aplikaci metod pro modelování a předpovídání chování komplexních systémů v reálném světě. Vedl řadu interdisciplinárních výzkumných projektů a je autorem více než 150 vědeckých publikací.

Vedoucí výzkumného záměru: doc. RNDr. Michal Holčapek, Ph.D.

V rámci svého výzkumu se zaměřujeme na analýzu dezinformací z perspektivy logiky, teorie argumentace a epistemologie. Našim cílem je vyvinout nové přístupy a metodologie v rámci těchto disciplín a aplikovat je do strategií boje proti dezinformacím. Výzkum se soustředí na tvorbu inovativních logických systémů a metod, které umožní popsat a reprezentovat vlastnosti (dez)informací vykazujících různé typy nedokonalostí – například nekonzistenci, neurčitost či neúplnost – a propojit je v jednotném formálním rámci. Dále se zaměříme na analýzu pravdivostních hodnot problematických tvrzení obsahujících kvantitativní determinátory přirozeného jazyka s využitím fuzzy kvantifikátorů a souvisejících metod logického usuzování. Významnou součástí našeho výzkumu je také zkoumání mechanismů a argumentačních strategií využívaných dezinformátory při šíření manipulativních sdělení a hledání možností jejich omezení pomocí umělé inteligence a strojového učení (AI). Výzkum logických systémů a modelování jazykových determinátorů bude čerpat z analýzy lingvistických rysů dezinformačních textů. Současně budou do studia mechanismů dezinformací zapracovány poznatky o důvěře v technologie a umělou inteligenci, stejně jako výzkum informačního chování lidí žijících v segregovaných komunitách. Vyvinuté metody poskytnou nástroje pro práci s jazykovými modely a umožní detailní studium šíření dezinformací v mediálním prostoru.

Michal Holčapek
je docentem na Ostravské univerzitě a ředitelem Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování. Specializuje se na oblast fuzzy (intermediálních) kvantifikátorů, agregačních operátorů, matematického modelování a zobecněné teorie měr. Podílel se na řešení celé řady grantů včetně projektů GAČR zaměřených na analýzu a modelování časových řad, nebo aplikaci agregačních operátorů v analýze dat. Je editorem časopisu Fuzzy Sets and Systems a autorem více než 80 publikací indexovaných ve Web of Science.

Vedoucí výzkumného záměru: doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Mikulcová, Ph.D.

Segregovaná sousedství jsou velmi specifickým kontextem šíření (dez)informací, protože se zde velmi silně projevuje informační marginalizace a informační chudoba plynoucí ze strukturálních nerovností soudobé společnosti. V rámci výzkumu se zaměříme na rozvoj intervencí sociální práce prostřednictvím porozumění a popisu strategií informačního chování osob žijících v segregovaných sousedstvích v České republice. Výzkum vychází z hypotézy, že sociální prostředí v podobě kontextů sousedství má vliv na životní šance a strategie jednotlivců. K úplnému odstranění nebo aspoň zmírnění mechanismů informační chudoby v segregovaných sousedstvích je nezbytné působit na dynamický souhrn faktorů na různých úrovních. Kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu založeného zejména na spoluutváření vědění se proto výzkum soustředí na dva specifické poznávací subcíle: 1) odhalit mechanismy informačního chování v segregovaných sousedstvích; 2) zjistit, jakou roli hraje sociální práce v kulturní politice neoliberálního státu ve vztahu k osobám žijícím v segregovaných sousedstvích a jaké má tato politika dopady na jejich informační chování. Aplikačním výsledkem výzkumného záměru bude metodický materiál a odborné texty volně dostupné (odborné) veřejnosti.

Kateřina Mikulcová
působí na Fakultě sociálních studií OU, je ředitelkou Evropského výzkumného institutu sociální práce (ERIS). Dlouhodobě se věnuje tématu životní situace osob žijících v sociálním vyloučení a v segregovaných sousedstvích. Ve svém výzkumu spolupracuje s řadou zahraničních odborníků, zejména z Finska, Velké Británie a Polska. Byla a je hlavní řešitelkou a spoluřešitelkou řady projektů TAČR a GAČR. Pravidelně publikuje v prestižních zahraničních periodicích.