| Anotace | Mezi nejčastější sportovní zranění se dnes řadí poranění LCA (ligamentum cruciatum anterior). Ve světě je incidence zranění LCA 1/3000 za rok a 70% těchto zranění je způsobeno během sportovní činnosti (Hart & Štipčák, 2010). Největší incidence zranění u žen bývá od 16 do 18 let (Yu, Kirkendall, Taft, & Garret, 2001; Shea, Pfeiffer, Wang, Curtin, & Apel, 2004). Ženy v adolescentním věku, které se věnují sportu s doskoky a pivot manévry, jsou 4-6 krát náchylnější ke zranění LCA (Hewett, Lindenfeld, Riccobene & Noyes, 1999). K poranění vazů dochází u 70% bez jakéhokoliv kontaktu kolena s jiným předmětem, či hráčem u sportů s náhlou změnou směru či rychlosti pohybu (McDaniel, Rasche, Gaudet, & Jackson 2010; Myklebus, Maehlum, Engebretsen, Strand, & Solheim 1997). Utržení LCA se ve 2/3 případů stane během bezkontaktních situací zahrnující pohyb s náhlou změnou směru a doskok (Ford, Myer, & Hewet, 2003). Literatura je nekonzistentní v názoru, kdy LCA zranění vzniká. Řada autorů naznačuje, že toto poranění nastává krátce po počátečním kontaktu s podložkou v rozmezí mezi 17 ? 50 ms (Krosshaug et al., 2007; Withrow, Huston, Wojtys, & AsthonMiller, 2008). Kolenní kloub se při poranění nachází v nízkém rozsahu flexe (0°- 30°) (Beynnon et al., 1995; Ford et al., 2003). Hráči mohou řešit stejný pohybový úkol jako je doskok nebo pohyb s náhlou změnou směru (cutting maneuver) rozdílným způsobem v rizikovém intervalu krátce po počátečním kontaktu s podložkou (Zahradník, Jandačka, Uchytil, Farana, & Hamill, 2016). Existuje proto předpoklad, že hráči mohou mít rozdílnou míru rizika LCA zranění v závislosti na způsobu řešení pohybového úkolu. V současné době není zřejmé, zda způsob řešení souvisí s incidencí LCA zranění. |
