| Anotace | Pacienti léčení umělou plicní ventilací na jednotkách intenzivní péče (JIP) často uvádějí fragmentované vzpomínky, noční můry či bludné vzpomínky. Tyto zážitky jsou běžné a mají významný dopad na psychický stav pacientů a jejich kvalitu života po propuštění (Samuelson et al., 2006; Tripathy et al., 2021). Výzkumy identifikovaly čtyři základní typy vzpomínek pacientů: faktické události, pocity bolesti či strachu, noční můry a deluzivní vzpomínky a paměťové výpadky. Každý typ se vyznačuje odlišnou prevalencí, krátkodobou trajektorií a klinickými koreláty, přičemž deluzivní vzpomínky a paměťové mezery jsou nejvíce spojeny s dlouhodobou úzkostí, depresí, příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a sníženou kvalitou života (Deja et al., 2006; Venni et al., 2018; Guttormson, 2014) Studie ukazují, že po 180 dnech od propuštění většina pacientů již neuvádí vzpomínky typu bolesti, strachu nebo faktických událostí (klesají pod 5 %), zatímco paměťové mezery a deluzivní vzpomínky mohou přetrvávat a predikovat horší psychické a funkční výsledky (Tripathy et al., 2021; Razban et al., 2022). Mechanismy vzniku a trvání těchto vzpomínek zahrnují hloubku a typ sedace, výskyt deliria, délku mechanické ventilace a intenzitu ICU procedur. Perzistentní deluzivní vzpomínky a paměťové mezery významně ovlivňují každodenní fungování pacientů, jejich schopnost návratu do práce a celkovou kvalitu života. Pacienti často popisují obtíže se soustředěním, poruchy spánku, zvýšenou úzkost, depresivní příznaky a omezenou sociální aktivitu (Tripathy et al., 2021; Razban et al., 2022; Sousa et al., 2024). Intervenční studie naznačují, že strukturované ICU deníky a aktivní podpora rodiny mohou zmírnit psychické následky, redukovat posttraumatické příznaky a zlepšit vnímanou kvalitu života pacientů (Venni et al., 2018). Celkově dostupné zahraniční důkazy ukazují, že subjektivní vzpomínky a noční můry během mechanické ventilace mají dlouhodobý dopad na psychické zdraví a kvalitu života pacientů. Cí |
