| Anotace | Není pochyb, že povolání učitele patří k psychicky náročným profesím, obzvláště v době, kdy české školství prochází turbulentními změnami, jakými je uzavření škol v době pandemie Covid ? 19 či prosazování inkluze ve vzdělávání. Je tedy velice důležité, aby lidé vykonávajícími tuto profesi byly psychicky odolní, neboť učitelé patří k osobám, jež jsou výrazně ohroženi syndromem vyhoření. Stejně jako u jiných profesí, by si jedinec vstupující do tohoto povolání měl být vědom svých silných a slabých stránek, měl by mít reálnou vizi o svém budoucím povolání a také mít určitou motivaci. Zaměření jedince, jeho schopnosti, motivace a kvalifikace představuje tzv. kariérovou kotvu. Kariérové kotvy popsal v 80. letech E. H. Schein (1990), které lze považovat za hybnou sílu v profesním vývoji. Samozřejmě, je možné, že kariérová kotva neodpovídá současnému pracovnímu zařazení a může dojít k jejímu přeorientování. Kariérové kotvy, tedy mají vliv na profesní spokojenost a angažovanost. Se zvládáním zátěže v profesním životě (resiliencí) úzce souvisí duševní pohoda, tedy ?psychological wellbeing?, který je v moderním školství považován za podmínku fungování celé soustavy. Tomuto konceptu se velice věnovala psycholožka Carol Ryffová, ta vymezuje tento koncept jako stav, kdy je jedinci dobře a daří se mu (Slezáčková, 2024).
V odborném diskurzu již byly jednotlivé oblasti profesního života učitelů zkoumány, nikoliv však v jejich vzájemné provázanosti. Proto, tato studie přinese nové poznatky, na základě kterých by bylo možné vypracovat systém podpory učitelů, neboť škola, kde panuje duševní pohoda, je místem podpory žáků.
|
