České školství: Aktuální stav mobbingu, bossingu a obtěžování
Ostrava / 10. 09. 2009
Moravská Ostrava, 10. září 2009 – Mobbingu, bossingu a obtěžujícímu chováním vyučujících vůči studujícím na VŠ se dnes mimo jiné věnovali pedagogové na Pedagogické fakultě (PdF) Ostravské univerzity v Ostravě. Česká asociace pedagogického výzkumu (ČAPV) tu uspořádala již XVII. ročník konference tentokrát zaměřený na český pedagogický výzkum v mezinárodním kontextu. Více než 155 účastníků z České, Polské a Slovenské republiky tu vystoupilo s celkem 118 příspěvky.
Tomáš Čech z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity informoval o stavu mobbingu na českých základních školách. Mobbing neboli šikana na pracovišti je podle proběhnuvšího výzkumu na vzorku 1103 učitelů ve školním roce 2008/2009 zjištěna u 14,3 % učitelů (po dobu 4-6 měsíců) a u 16,1 % učitelů byl zaznamenán bossing. Učitelé, zejména ti mladší z nich, pokud věděli, co je mobbing, nevěděli, že a jak se mohou proti němu právně bránit. Učitelé dlouhodobý mobbing (znevažování a poškozování pověsti oběti, snižování její sebeúcty a sebevědomí, které mohou vést až k poškození jejího zdraví a dokonce sebevraždě) řeší většinou odchodem na jinou školu. „Výzkum si kladl za cíl zmapováním stavu dostat tento problém do povědomí pedagogů s cílem umožnit jim, jak se bránit, jak účinně čelit tomuto pro školu, její žáky i je samotné destruktivnímu jevu“, uvedl Čech.
Petr Pavlík z Fakulty humanitních studií univerzity Karlovy se věnoval v českém kontextu opomíjenému tématu sexuálního obtěžování ve školách. „Vzorek 832 studujících různých typů vysokých škol ze všech koutů ČR ukázal, že studenti neví přesně, co sexuálním obtěžováním je. Nepovažují za ně například sexuální vtipy a různé typy narážek na jejich vzhled. Za sexuální obtěžování vysokoškolačky dokonce nepovažují ani to, když jsou jejich vysokoškolské protějšky označovány za kvalitnější, výkonnější a chytřejší protože to odpovídá českému generovému stereotypu, kdy jsou muži zvýhodňováni,“ uvedl Pavlík. Za zajímavé Pavlík také považoval, že na rozdíl od zahraničních vysokých škol, kde bytnění tohoto problému zamezeno různými předpisy a vyhláškami: „.. na českých vysokých školách je sexuální obtěžování tabu. Studenti neví, na koho se mají na škole obrátit. Neví, kdo by případ obtěžování vyšetřoval a neví ani, zda by byla zachována jejich anonymita. Je to velmi citlivé téma, o kteréms e veřejně nehovoří a ti, kdo obtěžují jsou vlastně jakoby chráněni.“
Jednání konference probíhalo v sedmi sekcích, týkajících se např. profesní přípravy učitele a jeho rozvoje, výzkumu profese učitele a jiných pedagogických pracovníků, kurikula a kurikulární reformy. Jedna ze sekcí se zaměřila na výchovu a vzdělávání, viděné optikou sociální pedagogiky. V dalších sekcích se projednávaly pedagogické problémy z oboru oborových didaktik nebo také výzkum proměny školy v současné společnosti. Nechyběla ani sekce, zabývající se dítětem, žákem a studentem v kontextu pedagogické reality. http://konference.osu.cz/capv09
