Zdravotní sestry za normalizace, rozhlasový Večerníček nebo paměť Ostravy a tamní móda 1965 - 75?

Ostrava / 12. 03. 2015

Ostrava bude ve dnech 19. - 20. března 2015 hostit 4. konferenci orální historie s mezinárodní účastí na téma "Na hranicích mezi minulostí a přítomností: perspektivy orální historie". Konferenci pořádá Česká asociace orální historie (COHA) ve spolupráci s Ostravskou univerzitou (OU) pod záštitou děkana Filozofické fakulty OU, prof. PhDr. Aleše Zářického, Ph.D.

V několika paralelních sekcích budou účastníci konference seznámeni s aktuálními otázkami metodologie orální historie a také s využitím této metody v pedagogické praxi. Jeden celý panel je věnován polské orální historii, jednacím jazykem konference je čeština a angličtina.

Výhodou orální historie je široká pestrost témat, která lze touto metodou zdokumentovat. „Pro naši historickou paměť jsou tak zaznamenány historické události, u kterých mnohdy chybí písemné prameny,“ říká předseda COHA PhDr.  Pavel Mücke, PhD. a pokračuje: „Badatelé představí své projekty, které mapují např. cesty do zahraničí po roce 1989 („Za mořem, turistikou a nákupy“) a jako protipól cestování v předlistopadovém Československu. Nebude chybět ani „kulturní vložka“ – příspěvek Česká baletní scéna ve 2. polovině 20. století a Rozhlasový Večerníček a jeho obraz.“ Metoda orální historie je vhodná i pro zaznamenání historické problematiky u etnických a národnostních menšin, konferenční příspěvek přenese účastníky do období Vánoc u menšin v ČR.

„Velmi mne těší, že se Ostravská univerzita stane místem setkání předních odborníků v oboru orální historie ve střední Evropě,“ komentuje tuto událost vedoucí Katedry historie FF OU doc. PhDr. Petr Popelka, Ph.D. a dodává: „Jsem přesvědčen, že z tohoto setkání vzejde mnoho nových nápadů a dalších projektů.“

Orální historie jako jedna z metod historiografie je součástí kvalitativního výzkumu a její nezastupitelnost je zřejmá zejména tam, kde je řada pramenů z různých důvodů nepřístupná nebo byla zničena; v tomto případě je často jediným zdrojem informací o určité historické události. Proto má tato metoda svůj specifický význam právě pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a kde převažují dokumenty státní a stranické provenience, které navíc zaznamenávaly jen takové události, jež jejich původci považovali ze svého hlediska za významné. V období systémových změn se jak rozpadající se nebo nově vznikající instituce příliš nestarají o zabezpečení a archivování dokumentů vzešlých z jejich činnosti. Některé klíčové události písemné dokumenty vůbec nezachycují. K vyplnění této mezery přispívají vzpomínky a vyprávění účastníků, které pomáhají rozšířit i naši faktografickou základnu a spolu s ostatními prameny slouží k analýze historických faktů. Získávání faktů však není hlavní prioritou orální historie, tou je samotný subjekt rozhovoru a jeho individuální sdělení, osobní prožitky, rozhodování ve složitých i každodenních situacích, osobní motivace atd.

Česká asociace orální historie (COHA) byla založena 2007 za účelem podpory a prezentace vědeckých výzkumů a projektů vedených metodou orální historie.

Pro vice informací kontaktujte: