Povodně patří mezi přírodní katastrofy, proč k nim dochází a můžeme si za ně sami?

logolink

Povodně jsou jedním z nejničivějších živlů. I když mohou na některých místech světa mít naopak životodárný smysl, následky povodní na většině míst světa jsou katastrofální a snaha ze strany člověka zabránit povodním je velká a pochopitelná. Ale do jaké míry si za příčiny povodní můžeme my sami?

Jakou roli hraje člověk ve vztahu ke koloběhu vody v krajině? A jaký vztah je mezi krajinou a povodněmi? Lze přírodu „ovládnout“? Pojďte si popovídat s odborníkem z oblasti hydrologie a zjistit, jak to vlastně s povodněmi a vodou v krajině je a jak lidé mohou s vodou „pracovat“. Zveme vás dne 1. října 2014 od 18.00 hodin v rámci Science Café na přednášku „Povodně a lidé. Rozumíme koloběhu vody v krajině a dovedeme jej předpovídat?“ do ostravského klubu Atlantik.

Anotace přednášky:

Povodně a lidé. Rozumíme koloběhu vody v krajině a dovedeme jej předpovídat?
doc. RNDr. Jan Unucka, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Tento příspěvek se soustředí na dva základní okruhy. Tím prvním je tolik diskutovaná problematika výskytu hydrologických extrémů v krajině a případný vliv člověka na změny této dynamiky. A to včetně dynamiky vývoje v rámci kvartéru (zejména holocénu) coby nejmladšího geologického období, ve kterém můžeme zvlášť vyčlenit tzv. antropocén, tzn. věk člověka se zdůrazněním jeho vlivu na přírodní prostředí. Nejen v geologické a klimatologické komunitě probíhá často bouřlivá diskuze, kdy vlastně můžeme o tomto vlivu poměrně jednoznačně hovořit a do jaké míry je tento vliv zdatným spoluhráčem takovým přírodním faktorům, jako jsou kvartérní klimatické cykly s jejich dopady na aktuální tvář krajiny a v ní probíhajících procesů. Druhým okruhem je pak zastavení nad současnou úrovní poznání hydrologie, vodního hospodářství a příbuzných disciplín. Spolu s technologiemi, které zejména v operativní praxi pomáhají zvládat dynamiku vody včetně jejích extrémních momentů. V momentě, kdy v dotčených územích narůstají ekosystémové či materiálové škody nebo dokonce škody na zdraví a životech zvířat a lidí je pak typickým projevem vyhrocení diskuze a posun od věcného k emotivnímu tónu včetně nežádoucí bagatelizace faktorů a argumentů. V médiích pak často nezaznívají odborné, ale často populistické a účelové "hlasité" argumenty. Jak v rámci hydrologie, tak v rámci podobných diskuzí jsou extrémy z hlediska vývoje společnosti bezesporu nežádoucím faktorem. Extrémy přírodní zcela neovlivníme, zbývá tedy přidržet se v diskuzích a následném uplatňování závěrů z nich vzešlých odborného základu. Je zřejmé, že v současnosti člověk přírodní prostředí ovlivňuje, otázkou zůstává, zda tento vliv průkazně přerostl z lokálního do regionálního či dokonce globálního měřítka. Z hlediska výskytu právě hydrologických extrémů, mezi které můžeme zařadit zejména povodně a sucho, patří mezi nejdůležitější skupinu faktorů ty hydrometeorologické (spolu s tolik diskutovanou globální změnou klimatu) a faktory stavu povodí a krajiny (změna krajinné struktury, hospodaření na zemědělském či lesním půdním fondu, stav vodních útvarů apod.). Nalézat jednoznačné odpovědi není jednoduché, už vzhledem k tomu, že čistě přírodní a nedotčený stav krajiny je v tuto chvíli již nedosažitelný vzhledem k často protichůdným potřebám společnosti a zájmových skupin. Nicméně na úrovni hydrologického (respektive přesněji vodohospodářského) plánování, krizového plánování a krizového řízení (zde patří zejména operativní Hlásná a předpovědní povodňová služba ČR) máme dostatek přístrojů a nástrojů, které nám umožňují lépe pochopit chování vody v krajině a toto chování v nejrůznějších časových horizontech předpovídat.

V případě dotazů, prosím, kontaktujte:

Plakát

Tato akce se koná v rámci projektu OPVK „Okna vědy dokořán“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/45.0004), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.