Středověké prameny - úskalí jejich interpretace a zpřístupnění II

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.


Projekt navazuje na hlavní směry výzkumu Filozofické fakulty OU, zejména v oblasti vnímání a interpretace dějin v současné filozofické diskuzi a kulturních kontextů regionu. Zároveň vychází z výzkumného profilu Centra pro studium středověké společnosti a kultury VIVARIUM.

Řešený projekt představuje druhou fázi plánovaného tříletého projektu zaměřeného na problémy interpretace středověkých pramenů ikonografického, písemného či hmotného charakteru s důrazem na interdisciplinární kritiku, interpretaci specifických a obtížně interpretovatelných pramenů a kontextuální interpretaci textu a obrazu. Zatímco v prvním roce byla pozornost zaměřena především na prameny ikonografického a narativního charakteru, v druhém roce řešení je více akcentována zejména epigrafická, sociálně-dějinná a historicko-filozofická analýza vybraných středověkých pramenů.

Tematické oblasti, jež jsou v rámci projektu zkoumány je možno rozdělit do dvou základních okruhů:

A. Písemné prameny vědecké a filozofické provenience

V návaznosti na uskutečněné počiny a následné výstupy z prvního roku řešení projektu se bude i tentokrát pozornost soustředit na interpretaci raně středověkých latinských filozofických a vědeckých textů (doc. M. Otisk), na vztah k filozofii a k racionálnímu vědění ve středověkém judaismu (Mgr. J. Horáková), na textové, ediční, jazykové i výkladové problémy při práci s odbornými pojednáními vrcholného a pozdního středověku, zejména v souvislosti s logikou a filozofií jazyka u Waltera Burleyho nebo s epistemologickými a vědeckými (optika) teoriemi Petra Auriola a Petra Oliviho (Mgr. J. Varga a Mgr. L. Lička), resp. na určité aspekty vzdělávacího procesu na pozdně středověké univerzitě v Krakově (Mgr. J. Kasparek).

B. Zbožnost a symbolika v diplomatických a vizuálních pramenech

Pokračovat bude rovněž koncentrovaný výzkum ideového světa české, moravská a slezské společnosti, především s ohledem na roli zbožnosti v životě pozdně středověkého člověka – např. komparace osobní zbožnosti s pragmatismem fundátorských a donátorských aktivit české šlechty (dr. R. Antonín), rozbor a popis pečetí na listinách z doby Václava IV. (dr. R. Psík), analýza sociálního původu řeholnic v brněnských klášterech (Bc. H. Maděrová), ikonografický rozbor nástěnných maleb zobrazujících legendu sv. Benedikta ve stejnojmenném kostele v Krnově-Kostelci s odkazy na symbolický obsah vážící se k sociokulturnímu prostředí jejich vzniku (Mgr. M. Bortlová) a v neposlední řadě obraz zbožnosti v tzv. ars moriendi a jeho vizualizace v kontextu pozdě středověké literatury, liturgie a pastorační praxe (dr. D. Rywiková).


Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017