FAQ

Ostravská univerzita
Dvořákova 7
701 03 Ostrava

IČ: 61988987, DIČ: CZ61988987
ID datové schránky: 37gj9fm
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz
telefon: 597 091 111, 553 461 111

  
cz   en


Výzkumná činnost katedry historie

Proměna středověké společnosti ve střední Evropě (12.–14. století)

Výzkum je zaměřen jak na kvantitativní, tak kvalitativní proměny středoevropské společnosti, mapující vedle posunů na úrovni její celkové organizace vývoj myšlenkového světa jednotlivců, kolektivní mentality v rovině životních strategií a očekávání, jakož i sdílených hodnot a společenských norem. Z tohoto pohledu je kladen důraz jednak na proměnu mechanismů politické moci, vznik nových elit a vývoj hospodářských podmínek v  rámci středoevropských monarchií v daném období (Robert Antonín), vývoj církevních institucí (Pavel Hruboň - katedra latinského jazyka a kultury), rozvoj intelektuálního života a písemné kultury (Anna Pumprová - katedra latinského jazyka a kultury). Aktivita je realizována ve spolupráci s Centrem pro výzkum středověké společnosti a kultury – VIVARIUM. Robert Antonín vydal knižní publikaci Ideální panovník českého středověku. Kulturně-historická skica z dějin středověkého myšlení (2013).

Pomocné vědy historické se zaměřením na diplomatiku, heraldiku, numismatiku a sfragistiku

V rámci této aktivity je realizováno bádání na poli církevní diplomatiky se zaměřením na papežskou diplomatiku v období vrcholného a pozdního středověku (Pavel Hruboň), dále na problematiku vývoje pečetí v českém státě, jakož i nobilitačních a erbovních listin pozdního středověku a raného novověku (Tomáš Krejčík, Jiří Brňovják). Součást aktivity tvoří též genealogické výzkumy. Aktivita je realizována v těsné spolupráci s katedrou latinského jazyka a kultury.

Papežská politika vůči středoevropskému prostoru v období vrcholného a pozdního středověku

Klíčovou náplní této aktivity realizované v těsné spolupráci s pracovníky katedry latinského jazyka a kultury je postižení dílčích aspektů církevních dějin, zejména vztahů papežské kurie k církevním i světským institucím v českých zemích (Robert Antonín) se zaměřením na vzájemné relace klášterů a církevních řádů (Pavel Hruboň) k papežství v období vrcholného a pozdního středověku. Součástí daného badatelského okruhu je též výzkum na poli dějin monastických řádů a jednotlivých klášterů se zaměřením na vývoj řeholních institucí na Moravě.

Zpřístupňování a interpretace středověkých pramenů

Činnost realizovaná ve spolupráci s Centrem pro výzkum středověké kultury a společnosti – VIVARIUM a katedrou latinského jazyka a kultury sestává mimo jiné z vytváření kritických komentovaných edicí: epistolář Jindřicha z Isernie (Richard Psík); Výklad písně písní Roberta Olomouckého (Anna Pumprová); traktát Largum sero Jana z Holešova (Kamil Harvánek); Zbraslavská kronika (Anna Pumprová, Robert Antonín) a z překladů latinských pramenů: Dante Alighieri: De vulgari eloquentia (Richard Psík), Petrarca: Secretum meum. De secreto conflictu curarum mearum (Richard Psík), Jan z Holešova: Largum sero (Kamil Harvánek).

Populační vývoj Moravy a Slezska v protostatistickém a statistickém období

Od 60. let 20. stol. se na katedře historie rozvíjel obor historická demografie, jehož hlavními reprezentanty jsou Lumír Dokoupil a Ludmila Nesládková. Věnovali se populačnímu vývoji širší ostravské oblasti a celkově Moravě a Slezsku. Výzkum zúročili v dosud jediné syntéze vývoje přirozené měny v českých zemích Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století (1999), kterou vydali společně s Ludmilou Fialovou a Eduardem Maurem. Dalšími významnými publikacemi obou autorů je především Obyvatelstvo ostravské průmyslové oblasti do sčítání 1869 (1986) Lumíra Dokoupila a Reprodukce kulturně odlišných skupin obyvatelstva jižní Moravy v novověku na příkladu křesťanů a židů. Acta demografica XIV (2003) Ludmily Nesládkové. V roce 2008 doplnil tuto dvojici Radek Lipovski. Tříčlenný kolektiv provádí výzkum populačního vývoje severovýchodní Moravy a rakouského Slezska na přelomu 19. a 20. stol.

Tradiční aristokracie - "nová šlechta" - stavovství v českých zemích v (raném) novověku

Výzkum šlechtické společnosti habsburské monarchie resp. úžeji českých zemí se zaměřuje především na problematiku udělování šlechtických titulů od vrcholného středověku až do zániku habsburské monarchie roku 1918. Zainteresovaní historikové se v rámci výzkumu zabývají rovněž otázkou způsobu zařazení nobilitovaných osob do české stavovské společnosti (udělování inkolátu, přijetí mezi zemské stavy). Součástí výzkumu je rovněž šlechta, usedlá nebo profesně působící na Moravě a ve Slezsku (resp. Rakouském Slezsku). Řada dílčích výsledků výzkumu byla publikována v ediční řadě Nobilitas in historia moderna. Z pracovníků katedry historie FF OU se tomuto tématu věnují Jiří Brňovják a Tomáš Krejčík.

Studium geneze a vývoje občanské společnosti v českých zemích do roku 1938

Hlavní zájem při výzkumu tohoto tématu spočívá v poznávání role spolkového života při prosazování principů společenské rovnosti, procesu modernizace společnosti a úlohy společenské skupiny inteligence v něm, školství na průsečíku státních a národních zájmů. Badatelé se zajímají především o města a obce v éře první a druhé průmyslové revoluce (proměna lokální společnosti, jejích řídících složek, prostoru), prolínání občanského a národnostního principu, „třecí plochy“ vznikající křížením těchto principů a jejich konfliktní potenciál, národnostní politiku v Předlitavsku a první ČSR, statistickou evidenci multietnicity a způsob její interpretace politickými reprezentacemi, fenomén veřejného prostoru a politiky identit, potenciál kolektivních identit. Pavel Kladiwa a Andrea Pokludová (katedra dějin umění) vydali např. knihu Hans Kudlich (1823-1917): Cesta života a mýtu (2012) nebo třísvazkovou publikaci Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850-1914 (2007-2009). Na tématu školství s nimi spolupracuje Petr Kadlec (Centrum HSD).

Hospodářské, sociální a politické důsledky industrializačního procesu v 19. a 20. století

Nejdéle rozvíjeným oborem na katedře historie jsou hospodářské a sociální dějiny, v jejichž rámci se provádí intenzivní výzkum ekonomických důsledků procesu modernizace evropské společnosti 18. - 20. století. Výzkum hospodářských faktorů vývoje společnosti v novověku vedl po dlouhá léta především Milan Myška, díky němuž získalo zdejší pracoviště mezinárodní renomé. Své výzkumy orientoval zvláště na poznání raných fází industrializačního procesu, průběhu a projevů průmyslové revoluce v jednotlivých segmentech průmyslové výroby v českých zemích a v neposlední řadě pak na sociální důsledky industrializačního procesu. Takto nastavené výzkumné zaměření dále rozvíjí mnozí Myškovi kolegové a žáci, působící jak na katedře historie FF OU, tak v rámci Centra pro hospodářské a sociání dějiny.

Business history

Výzkumný směr dějin podnikání a podnikatelstva je na katedře historie nerozlučitelně spojen se jménem Milana Myšky, který je průkopníkem tohoto směru výzkumu v české historiografii. Pod jeho vedením vznikly na katedře historie významné, mezinárodně srovnatelné projekty a publikace. Jednou z nejvýznamnějších je dvousvazková Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska (2003, 2008) pod redakcí Milana Myšky. Na jeho práci úzce navazují někteří z jeho žáků, v současnosti především Aleš Zářický (Rothschildové a ti druzí, 2005) a Petr Popelka (Zrod moderního podnikatelstva. Bratři Kleinové a podnikatelé v českých zemích a Rakouském císařství v éře kapitalistické industrializace, 2011). Výzkumy se aktuálně orientují jak na analýzu formování podnikatelstva v českých zemích v období dlouhého 19. století (formou případových i komparativních studií), tak na vývoj jednotlivých segmentů průmyslového podnikání v modelovém území Rakouského Slezska.

Dějiny dopravy středoevropského prostoru v éře novověku

Hlavní náplní tohoto výzkumného směru je analýza modernizace dopravy v českých zemích v 18. – 20. století. Důraz je kladen jak na postižení procesu modernizace dopravní infrastruktury, tak na zachycení ekonomických i kulturních aspektů ve vývoji dopravy. V současnosti tyto výzkum rozvíjí Petr Popelka a Michaela Závodná (CHSD).

Výzkum vývoje romského obyvatelstva na Ostravsku a v českých zemích po roce 1945

Výzkum problematiky romského obyvatelstva patří mezi jedno z nejaktuálnějších témat současnosti, který využívá nejnovějších postupů a metod. Svým zájmem a způsobem práce spadá pod sociokulturní historii a pracuje s metodami kulturní antropologie, sociální práce, sociologie apod. V posledních letech výrazně doplňuje studium metoda oral history, tzn. zjišťování historických fakt pomocí rozhovorů s romskými narátory. Nina Pavelčíková publikovala na téma romské kultury a obyvatelstva v minulosti např. knihy Romské obyvatelstvo na Ostravsku 1945-1975 (1999) nebo Romové v českých zemích v letech 1945-1989 (2004).

Výzkumy historického vědomí studující mládeže a učitelů dějepisu a výzkumy aktuální podoby výuky dějepisu na ZŠ a SŠ.

Základní témata výzkumu v didaktice dějepisu lze shrnout do okruhů: výzkumy českých a zahraničních dějepisných učebnic (především obsahové analýzy, ale rovněž výzkumy didaktické vybavenosti základního edukačního média), průzkumy historických vědomostí studující mládeže (české dějiny, historie sousedních zemí, základní faktografie dějin 19. a 20. století, československá vojenská historie, dějiny každodennosti, genderová tematika, židovská tematika aj.), výzkumy etnických stereotypů, národní identity a vědomí evropanství, výzkumy aktuální podoby výuky dějepisu na ZŠ a SŠ a komplexnější smíšené (kvantitativní a kvalitativní) výzkumy historického vědomí. Didaktice dějepisu se na katedře historie FF OU věnuje doc. Blažena Gracová, která se podílela na publikaci Changes in European Consciousness within the Context of Education (2013).

Biografistika - Biografický slovník Slezska a severní Moravy, regionální slovník osobností

Vychází péčí Filozofické fakulty Ostravské univerzity od roku 1993. Slovník „přináší v biografických heslech, abecedně řazených v rámci jednotlivých sešitů (tzv. holandská metoda), vědecky ověřené základní informace o životě a díle významných osobností dění hospodářského, společenského, politického, technického, kulturního, náboženského, uměleckého, sportovního ad.“ Pro teritorium k České republice náležejícího Slezska a severní Moravy je slovníkem univerzálním. Uvádí pouze osobnosti, jejichž životní cesta již skončila. V letech 1993-1999 bylo vydáno 12 sešitů základní řady (zelená), na ni bezprostředně navázala v období 2000-2009 nová řada (modrá, 12 sešitů a suplementum k osmému sešitu Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě /1861-1918/ autorky Hany Šústkové). V závěrečných sešitech obou řad jsou otištěny kumulativní rejstříky, které usnadňují orientaci v celém díle, obsahujícím na 3770 stranách 3118 slovníkových hesel o 4874 osobnostech. Od roku 2011 pokračuje vydávání biografického slovníku jednotlivými svazky suplement. Na přípravě slovníku se podílelo téměř 200 autorů, vědeckým redaktorem díla je Milan Myška, výkonnými redaktory jsou Lumír Dokoupil, Aleš Zářický a Radoslav Daněk.

Vlastník zprávy: Mgr. Jana Grollová, Ph.D. | Aktualizováno: 28. 01. 2014
 

© Ostravská univerzita 2006 - 2017
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1
telefon: +420 597 091 111, +420 553 461 111
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz

YouTube | Facebook | Google+ | Twitter | Instagram
RSS | Technický kontakt