Úspěšně zakončené grantové projekty řešené na katedře českého jazyka

Policejní mluva
SGS22/FF/2015

  • řešený letech 2014-2015
  • PhDr. Lucie Radková, Ph.D.
    (spoluřešitelé PhDr. Vít Horák, Ph.D., Bc. Gabriela Mazurová, Mgr. Lucie Pavlíková, Bc. Martina Krmelínová, Bc. Lucie Nováková)

Projekt byl svým zaměřením pomezní povahy a souvisel s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Jeho předmětem bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí příslušníků Policie ČR.

  1. Terénní šetření bylo provedeno na útvarech s územně vymezenou působností na celém území Moravy a Slezska (celkem bylo navštíveno 27 útvarů, 200 respondentů).
  2. Byla provedena pilotáž na útvarech s celorepublikovou působností – na Národní protidrogové centrále SKPV, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV a Útvaru rychlého nasazení. Poté bylo přistoupeno k terénnímu šetření na Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (140 respondentů).
  3. Byla provedena sonda do názorové orientace veřejnosti, jejímž smyslem bylo zmapovat, nakolik je výrazivo užívané příslušníky Policie České republiky srozumitelné lidem, kteří nemají přímou vazbu na policejní prostředí (100 respondentů).

Shromážděná data jsou v současné době zpracovávána a poslouží jako materiálová základna pro diplomovou práci s názvem Mluva příslušníků Policie České republiky spoluřešitelky projektu Gabriely Mazurové i jako východisko pro připravovanou monografii o policejní mluvě.

Výstupy projektu:

  • odborné články (Zeitschrift für Slawistik, Studia Slavica, v tisku);
  • odborná přednáška v zahraničí (Georg-August-Universität Göttingen, Německo);
  • popularizační přednášky v České republice (Gymnázium Havířov-Podlesí, Gymnázium Jiřího Wolkera, Obchodní akademie Karviná, s. r. o.);
  • workshop (FF OU, host: Mgr. Jana Přikrylová);
  • webová prezentace projektu;
  • kapitola zabývající se metodologií výzkumu (diplomová práce Mluva příslušníků Policie České republiky, Gabriela Mazurová).

Toponyma – ohrožené kulturní dědictví
SGS1/FF/2014

  • řešený v roce 2015
  • řešený letech 2014-2015
  • doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D.
    (spoluřešitelé Mgr. Kristýna Bílková, Mgr. Tereza Klemensová, Mgr. Jana Rausová, Mgr. Barbora Švrčková)

Projekt Toponyma – ohrožené kulturní dědictví se zaměřil na výzkum toponymie (zeměpisných jmen) ve specifických oblastech a souvislostech, jimž doposud nebyla věnována badatelská pozornost.

Jak dokládají nejnovější práce, nejen v onomastickém výzkumu se do popředí dostávají témata toponym jako krajinotvorného prvku a nedílné součásti identity (lokální, národní), problematika toponym jako kulturního dědictví i otázka jejich ochrany nebo konzervace apod. (srov. nejnověji David – Mácha, Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví. Brno 2014). Po výzkumech zaměřených na vztah politiky a toponymie a nestandardizovanou („živou“) toponymii/mikrotoponymii mladých městských lokalit (Havířov, Ostrava) se jako další nosné téma onomastického výzkumu vedeného na pracovišti řešitele ukázalo studium toponym jako kulturního dědictví a problematika jejich „záchranného“ výzkumu v měnících se lokalitách.

Cílem projektu však nebyl pouze sběr toponymie (souboru zeměpisných jmen) ve vybraných specifických lokalitách a její následná analýza (motivační, modelová). Projekt chtěl prostřednictvím výzkumu souboru toponym konkrétních míst a jejich komparace sledovat znalost zeměpisných jmen a její roli ve vytváření identity místa. Vzhledem k tomu, že se jedná o lokality, v nichž došlo ke změně nebo se připravuje zásadní změna jejich existence, bylo dalším cílem projektu poukázání na toponyma jako součást krajiny a svědectví o jejích proměnách, historii, a především sledování možnosti ochrany toponym a vytvoření návrhu postupů záchranného toponymického výzkumu.

V souladu s cíli projektu jsme si zvolili takové lokality, které byly v minulosti zničeny nebo jimž hrozí v současnosti zánik v souvislosti s lidskou činností, především těžbou nerostných surovin a budováním velkých staveb. Jedná se o následující místa: Most, Karviná (těžba uhlí); Staré Hamry, Nové Heřminovy (budování vodních děl); Ostrava-Hrušov (zanikající lokalita v záplavové oblasti).

Výstupy projektu:

  • 1 odborná studie v časopise Acta onomastica;
  • 2 kapitoly v kolektivních monografiích;
  • zpracování metodiky výzkumu toponym;
  • 3 zvané přednášky (PAN Kraków, SAV Bratislava, KPČJ FF UK Praha);
  • 4 konferenční vystoupení na mezinárodních vědeckých konferencích (Praha, Bratislava, Czestochowa, Ostrava);
  • výstava Toponyma - ohrožené kulturní dědictví (KMO Ostrava);
  • uspořádání konference Toponyma - ohrožené kulturní dědictví a pamět míst;
  • aktivní účast řešitelů na studentských vědeckých konferencích (FF OU Ostrava, FF UP Olomouc, FF UK Praha);
  • webová prezentace projektu, http://www.nazvymist.cz.

Lexikum drogově závislých 2
SGS13/FF/2014

  • řešený v roce 2014

  • PhDr. Lucie Radková, Ph.D.
    (spoluřešitelé Bc. Jana Rausová, Bc. Matěj Antoš, Bc. Daniela Mirková, Bc. Lenka Podvojská)

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012) a grantový projekt specifického vysokoškolského výzkumu SGS2/FF/2013 s názvem Lexikum drogově závislých (hlavní řešitelka L. Radková, spoluřešitelé J. Rausová, M. Antoš). Jelikož zmíněné výstupy představovaly z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem tohoto výzkumu další sběr jazykového materiálu (prostřednictvím vlastního dotazníkového šetření). Respondenty byli jedinci, kteří mají s užíváním a zneužíváním drog osobní zkušenost − především klienti K-center, pacienti psychiatrických léčeben a osoby ve výkonu trestu odsouzené za drogovou trestnou činnost.

Výstupy projektu:

  • odborná studie v časopise Naše řeč;
  • dokončena diplomová práce Jany Rausové (název práce Mluva drogově závislých);
  • publikace slovníkového charakteru Lexikum uživatelů a výrobců drog (Ostrava: FF OU, 2014);
  • popularizační články - čt24, Britské listy;
  • popularizace projektu na slavistickém pracovišti na Friedrich-Schiller-Universität Jena (Německo) a na Universität Salzburg (Rakousko);
  • aktivní účast řešitelů na studentských vědeckých konferencích (FF OU, FF UP, FF UK);
  • aktivní účast řešitelů na prestižní 9. konferenci o slangu a argotu v Plzni;
  • webová prezentace projektu, http://www.drogove-lexikum.cz.

 

Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen
NAKI DF11P01OVV022

Cílem projektu bylo přispět k ochraně místních a pomístních názvů a urbanonym jako významné součásti kulturního dědictví, národní paměti a lokální, regionální a národní identity. Projekt vycházel z předpokladu, že změna je nevyhnutelnou součástí krajinných i sociálních procesů. Nesměřoval tedy k zakonzervování nějakého minulého či současného stavu. I mnohá nově utvářená toponyma si zasluhují pozornost (a ochranu) a stejně tak jako ta historická mají velkou hodnotu pro uchování identity, místní kultury a historické paměti. Proto bylo cílem

  1. zmapovat aktuální situaci ve znalosti a užívání toponym,
  2. identifikovat ohrožená historická a současná toponyma,
  3. zjistit charakter lidmi užívaných toponym a konfrontovat jej s oficiální toponymickou politikou měst a obcí,
  4. a následně navrhnout takovou metodiku ochrany, která podpoří prostřednictvím toponym posilování lokální, regionální a národní identity, uchování historické paměti a ochranu kulturního dědictví, které je v toponymech obsaženo.

Výzkum proběhl v městském i venkovském prostředí. Případovou studií městského prostředí reprezentují Ostrava a Havířov. Jedná se o specifické lokality sídlišť městského typu, jejichž vývoj ve 20. století byl dynamický až překotný a odrážel velmi silně dějiny regionu i státu. Případovou studií venkovského prostředí jsou obce v horní části povodí řeky Morávky (Raškovice, Morávka, Krásná, Pražmo, Vyšní Lhoty) a horní část údolí Vsetínské Bečvy (Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov).

Výstupy projektu:
  • metodika ochrany místních a pomístních názvů pro města a obce, potažmo pro školy, muzea, knihovny a další instituce,
  • interaktivní digitální mapy současného stavu a historického vývoje toponym ve vybraných případových oblastech zveřejněné na www stránkách www.nazvymist.cz
  • 4 výstavy včetně katalogů s ISBN o významu toponym ve vybraných případových oblastech - Ostrava, Havířov, Povodí Morávky, Valašsko (katalogy dostupné na webu projektu)
  • monografie Názvy míst - paměť, identita a kulturní dědictví (Brno: Host 2014), s rozsáhlým anglickým, německým a polským resumé, shrnující výsledky výzkumu a prezentující současný stav ochrany zeměpisných názvů a jeho perspektivy,
  • odborné stati publikované v odborných periodikách Acta onomastica, Beiträge zur Namenforschung, Geografie, v konferenčních sbornících a monografiích.

 

Lexikum drogově závislých
SGS2/FF/2013

  • řešený v roce 2013

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012). Jelikož citovaná práce nemohla z pochopitelných důvodů (především kapacitních) zmapovat lexikum uživatelů, distributorů a výrobců návykových a psychotropních látek na celém území ČR, byl primárním cílem výzkumu další sběr jazykového materiálu. Celkem bylo v K-centrech a psychiatrických léčebnách rozdáno 200 dotazníků, lexikografickému zpracování bylo podrobeno 138 dotazníků (vyřazeny byly dotazníky, které nesplňovaly příslušné parametry nastavené řešiteli projektu). Získané lexikum slouží jako materiálová základna pro diplomovou práci s názvem Mluva drogově závislých spoluřešitelky projektu Jany Rausové i jako východisko pro připravovanou monografii o mluvě abuzorů, hlavní výstup grantu SGS 2014.

Výstupy projektu:

  • přednáškové odpoledne + workshop popularizující průběžné výsledky výzkumu;
  • aktivní účast spoluřešitelů na Studentské vědecké konferenci KČJ FF OU, postup Jany Rausové na Setkání mladých lingvistů pořádané FF UP v Olomouci;
  • odborný článek Problematika drog očima lingvistů;
  • popularizační přednáška pro žáky ZŠ D. a E. Zátopkových v Třinci;
  • webová prezentace projektu, dostupné z http://www.drogove-lexikum.cz;
  • popularizační článek Závislost na jazyku a jazyk závislých, Britské listy, dostupné z http://www.blisty.cz/art/70419.html;
  • popularizace projektu na Friedrich-Schiller-Universität Jena, Německo.

 

Historická sémantika
P406/11/0268

  • řešený v letech 2011-2013

Spoluřešitelé: prof. Mgr. Radek Čech, Ph.D.; PhDr. Lucie Radková, Ph.D. (Katedra českého jazyka, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě); Mgr. Hana Šústková, Ph.D. (Katedra historie, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě).

Projekt se zaměřil na historickou sémantiku na základě výzkumu především novočeského (19. a 20. století) jazykového materiálu. Česká historická sémantika představuje velmi rozvinutý obor pro období střední češtiny, ale nikoliv pro období moderních dějin češtiny. Díky bohatému lexikografickému a textovému materiálu 19. a 20. století, včetně publicistiky a Českého národního korpusu, se právě uvedené období jeví jako velmi vhodná perioda pro aplikaci poznatků a metod rozvinutých zejména v britské, americké a německé historické a sociální sémantice při výzkumu tzv. Begriffsgeschichte/History of Concepts/Political Semantics/Critical Discourse Analysis. Téma nabízí využití potenciálu mezioborových vztahů lingvistiky, zejména k sociálním, politickým a také kulturním dějinám. Přínos řešení projektu spočívá především v uplatnění nových metod a inovativního přístupu k tématu historické/diachronní sémantiky, zejména využití metod kvantitativní lingvistiky. Co se týče konkrétních výstupů projektu, řešitel beze zbytku splnil své cíle, které byly formulovány zadávací dokumentaci projektu. V řadě kritérií, zejména publikační výstupy a konferenční prezentace, dokonce předčil to, co si v grantové přihlášce vytyčil. Celkem byly publikovány: 1 monografie, 2 kapitoly v monografiích, 5 článků (Jimp), 5 článků (Jrec). Dále byla do tisku přijata 1 kapitola v monografii a 1 kapitola byla přijata do recenzního řízení. Řešitel a jeho spolupracovníci vystoupili na řadě domácích i zahraničních konferencí a prezentovali výsledky projektu v rámci odborných přednášek (Basilej, Łódź, Bělehrad, Jena, Wien, Banská Bystrica). Do řešení projektu také byly rovněž aktivně zapojeny dvě studentky postgraduálního doktorského studia, Mgr. Jana Davidová Glogarová, Ph.D. (spoluautorka závěrečné monografie) a PhDr. Yvona Esterková. Významným výstupem projektu bylo zorganizování samostatné sekce Meze a obory mezioborové spolupráce - historie a bohemistika v rámci X. sjezdu českých historiků (Ostrava, září 2011). Hlavním výstupem celého projektu je kolektivní monografie Slovo a text v historickém kontextu - perspektivy historickosémantické analýzy jazyka (324 s.), která byla vydána v prosinci 2013 v nakladatelství HOST společně s FF Ostravské univerzity.

 

Analýza příznaků vysoké a nízké tranzitivity českých vět (z hlediska emergentní gramatiky)
405/08/P157

Grantový projekt byl zaměřen na analýzu tranzitivity v rámci metodologického přístupu formulovaného P. Hopperem a S. Thompsonovou. Hlavním cílem projektu bylo především empiricky testovat hypotézu tranzitivity a zkoumat vztahy mezi jednotlivými parametry tranzitivity (např. míru korelace). Protože však provedené empirické testy nepotvrdily predikce odvezené z hypotézy tranzitivity, musel být původní hlavní záměr projektu, tj. analýza vztahů mezi jednotlivými parametry tranzitivity, modifikován. Proto a) byla kriticky analyzována teoreticko-metodologická východiska celého přístupu, b) byly zkoumány další možnosti analýzy fungování tranzitivity - konkrétně byly navrženy způsoby propojení hypotézy tranzitivity s  metodologickými postupy kvantitativní lingvistiky a teorií tzv. synergetické lingvistiky, c) byly zkoumány nové způsoby analýz syntaktických vlastností sloves založených důsledně na metodologii empirických věd - v rámci toho směru bádání byl jednak představen nový přístup analýzy slovesné valence, tzv. plná valence, jednak aplikována metodologie vyvinutá v rámci teorie komplexních sítí. Dále byly zkoumány možnosti využití poznatků o fungování tranzitivity ve výuce mateřského jazyka. Výsledky bádání byly prezentovány formou odborných článků, knih a přednášek.

 

Mluvená čeština v Čechách a na Moravě
405/95/0009

  • řešený v letech 1995-1997

  • Doc. PhDr. Dana Davidová, CSc.
    (spoluřešitelka, řešitelkou byla doc. PhDr. Olga Müllerová, CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR Praha)

Výsledkem tříletého výzkumu grantu Mluvená čeština na Moravě je výstupní monografie stejného názvu. Publikace (171 s.) obsahuje 53 ukázky mluvených autentických textů, které byly vybrány rovnoměrně ze všech hlavních nářečních oblastí Moravy a rozlišeny charakterem konkrétních komunikačních událostí. Jsou foneticky přepsány a  rozebrány z hlediska hláskoslovného a morfologického. Jejich hodnocení předchází teoretický úvod, celková jazyková situace současné Moravy je na základě uvedeného výzkumu popsána v závěru. Publikace slouží nejen jako dobový doklad, ale i jako pomůcka při  předávání informací o současné mluvené češtině na domácích i zahraničních filologických, zejména bohemistických a slavistických pracovištích.

 

Vliv pragmatických činitelů na volbu výrazových prostředků mluvené komunikace
405/98/0639

  • řešený v letech 1998 - 2000

  • Doc. PhDr. Dana Davidová, CSc. (zemřela 26.6.1998)
    PhDr. Eva Jandová, Ph.D.

Výsledkem tříletého výzkumu je publikace Tváře češtiny (266 s.). V  samostatných studiích začleněných do knihy popisují jejich autoři jazykové prostředky jednotlivých jazykových rovin s využitím metod pro danou rovinu obvyklých. Nejde o úplný popis analyzovaného materiálu, soustředili jsme se spíše na jazykové jevy zvláštní, nápadné, vyplývající z okolností, které provázejí různé komunikační situace. Jedním ze základních kritérií přístupu k analyzovanému materiálu byla opozice oficiálnost - neoficiálnost, resp. monologičnost - dialogičnost. Různou měrou se pak dále v jednotlivých statích odráží i další pragmatičtí činitelé, kteří mají vliv na výběr jazykových prostředků. Materiálovým východiskem je soubor autentických mluvených projevů - reprezentativní vzorek 48 ukázek tvoří druhou část publikace (textová příloha v rozsahu cca 100 stran).

 

Specifika komunikace v českém církevním prostředí (sociolingvistický pohled)
405/03/0547

  • řešený v letech 2003 - 2005

  • PhDr. Marcela Grygerková, Ph.D.
    (spoluřešitelé prof. PhDr. Jaroslav Hubáček, CSc., Ostrava; doc. PhDr. Eva Minářová, CSc., Brno, doc. PhDr. Naděžda Bayerová, CSc., Ostrava; doc. PhDr. Naděžda Kvítková, CSc., Praha; Mgr. Michaela Lašťovičková, Praha; doc. PhDr. Irena Bogoczová, CSc., Ostrava; Mgr. Marcela Zončová, Ostrava)

Výzkum byl zaměřen na popsání zvláštností komunikace v současném českém církevním prostředí, jemuž v domácí lingvistice dosud byla věnována jen nepatrná pozornost. V průběhu projektu vzniklo na čtyřicet odborných přednášek, článků a konferenčních příspěvků. Shrnující studie N. Kvítkové Styl afirmacyjno-aklamacyjny (styl religijny) vyšla jako kapitola ve sborníku Rozwój języka czeskiego po aksamitnej rewolucji (Racibórz 2005, ed. M. Bałowski). V závěru grantového projektu byla sestavena monografie Specifika církevní komunikace (218 s. + CD s videonahrávkami komunikátů). Cílem projektu bylo přispět k úplnějšímu pohledu na stav současné češtiny. Dílčí příspěvky (přístupné na adrese http://cirkevko.osu.cz) i závěrečný sborník přinášejí nejen deskripci, ale i určité doporučující závěry pro jazykovědu, teologii i širší občanskou společnost.

 

Souvětí v barokní češtině
405/04/P065

  • řešený v letech 2004 - 2006

  • Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.

Grantový projekt byl realizován v průběhu tří let (2004-2006). Na začátku byl vytvořen rozsáhlý fond fotokopií a xerokopií reprezentativních barokních českých tištěných památek, v případě překladů doplněný o jejich latinské nebo německé předlohy (celkem 25 tisků). Dále byly pořízeny buď úplné přepisy daných památek do digitální podoby, anebo jejich excerpce. Byl upraven databázový program ACCES, který slouží ke katalogizaci dokladů jednotlivých spojovacích výrazů a jejich elementárnímu vyhledávání (v současné době obsahuje 9400 dokladů rozličných spojovacích výrazů).

V konečné fázi projektu byly analyzovány spojovací prostředky šesti "souvětných typů" barokní češtiny: odporovacího, stupňovacího (intensifying/graduating), následkového, přípustkového, příčinného a časového. Z uvedených rozborů vyplývá: 1/ ve zkoumaném materiálu se nikterak neprojevují symptomy domnělého úpadku barokní češtiny, 2/ "spisovný" jazyk barokního období představuje kontinuální součást dějin češtiny, 3/ na celkový vývoj syntaktického plánu češtiny měla zřejmě větší vliv, než se dosud soudilo, němčina.

Zatím publikované studie
KOSEK, P. Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině. In Komunikace - styl - text. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, 149-155. ISBN 80-7040-819-7
KOSEK, P. Časové věty v barokní češtině. In Studia Slavica XI. Slovanské studie XI. Opole-Ostrava: Univerzita v Opole - Ostravská univerzita, 2005, s. 167-182. ISBN 80-7368-126-9
KOSEK, P. Přípustkové věty v barokní češtině. In Čeština - jazyk slovanský 2. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005, s. 30-40. ISBN 80-7368-122-6

Odborné přednášky, prezentace na konferencích
KOSEK, P. Příčinné spojky v barokní češtině. Přednáška v Kruhu přátel českého jazyka, 29. 11. 2006.
KOSEK, P. Stupňovací souvětí v barokní češtině. Předneseno na konferenci VII. mezinárodní setkání mladých lingvistů, 15.5. - 17.5. 2006 v Olomouci.
KOSEK, P. Přípustkové věty v barokní češtině. Předneseno na konferenci Čeština - jazyk slovanský 2, 10.11.2005 v Ostravě.
KOSEK, P. Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině. Předneseno na konferenci Komunikace - styl - text, 20.9. - 22.9.2005 v Českých Budějovicích.

 

Manipulace a persvaze v diskursu žurnalistickém a reklamním
405/04/1034

  • řešený v letech 2004 - 2006

  • PhDr. Hana Srpová, CSc.
    (spoluřešitelé doc. PhDr. Jaroslav Bartošek, CSc., Zlín; PhDr. Světla Čmejrková, DrSc., Praha; doc. PhDr. Alena Jaklová, CSc., České Budějovice; doc. PhDr. Pavel Pácl, CSc., Ostrava)

Výsledkem grantového projektu jsou mj. monografie Od informace k reklamě (271 s., včetně CD s ukázkami reklamních spotů) a Persuasion through Words and Images (270 s.), které přispívají k analýze současného českého reklamního a žurnalistického diskursu, všímají si některých strategií a prostředků (verbálních i neverbálních), jimiž tyto diskursy realizují svá persvazivní a manipulativní působení na masového adresáta. Jednotlivá zjištění i závěry jsou demonstrovány pomocí příkladů z rozsáhlé rešerše komunikátů reklamních i žurnalistických (hlavně z publicistiky na politická témata).

 

Lingvistické aspekty jednoho typu komunikace na Internetu (čeština na chatu)
405/04/1035

  • řešený v letech 2004 - 2006

  • PhDr. Eva Jandová, Ph.D.
    (spoluřešitelé doc. PhDr. Olga Müllerová, CSc., Praha; PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc., Praha; PhDr. Diana Svobodová, Ph.D., Ostrava; Mgr. Jaroslav David, Ph.D., Ostrava)

Cílem výzkumu bylo zjistit, jakými způsoby, postupy a prostředky probíhá komunikace na chatu v češtině. Byl shromážděn rozsáhlý materiál v podobě autentických záznamů chatu v rozsahu téměř 200 hodin, což činí asi 8000 stran v textové podobě (pro srovnání - v zahraničních publikacích se pracuje obvykle se záznamy o rozsahu 10-20 hodin). Byl vytvořen korpus 40000 přezdívek (nicků) účastníků chatu (v zahraničí maximálně do 1000). Výsledky analýz byly průběžně publikovány na konferencích doma i v zahraničí (celkem 23 vystoupení), ve sbornících a lingvistických časopisech (celkem 27 položek). Hlavními výstupy budou knižní publikace Čeština na WWW chatu a Konverzace na WWW chatu. V první publikaci je pozornost věnována 1) chatu jako jedné z forem elektronické komunikace, 2) jazykové stránce chatování v češtině a 3) některým specifickým rysům komunikace na chatu (chat jako dialog, emoce na chatu, věkový, resp. sociální styl, zdvořilost, ironie, intertextovost). Ve druhé publikaci je nahlíženo na chat jako na zvláštní typ konverzace (poprvé v historii v masovém měřítku probíhající v písemné formě), analyzovány jsou jednotlivé fáze konverzace na chatu i tematická výstavba.

 

Lidová etymologie - její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka)
405/07/P144

  • řešený v letech 2007-2009

  • Mgr. Jaroslav David, Ph.D.

Výzkum se zaměřil na několik témat, na jejichž základě byl sledován vztah lidové/nevědecké etymologie a onymické vrstvy jazyka, především její toponymické složky. Problémy a dílčí témata byly zvoleny tak, aby umožňovaly co nejširší základ pro postulování obecných závěrů. Pozornost byla věnována oikonymům i anoikonymům. Opominut nebyl ani vztah toponymické složky jazyka k antroponymii (např. problematika domnělých vulgarismů, topoi etymologické pověsti). Tématem, které se během řešení projektu ukázalo jako nové a nosné, je honorifikační funkce toponym.

 


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022