Rovníkové housenky to mají těžší než ty z českých polí, zjistili vědci

Ostrava / 23. 06. 2017

Z hezké náhody k velkému úspěchu. Tak by se dal popsat úspěch biologů z Ostravské univerzity, jejichž jména nyní figurují v článku v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa. Zúčastnili se celosvětového výzkumu, jehož výsledky pomohly lépe poznat ekologické souvislosti v měřítku celé naší planety. Pomocí umělých housenek sledovali, jak „draví“ jsou predátoři na různých místech světa.


Studentka Alžběta Suchánková a docent Pavel Drozd na jednom z výjezdů do lužních lesů Lanžhoty, kde sbírali data pro úspěšný mezinárodní vědecký projekt.

Ostrava. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, život v tropech je mnohem nebezpečnější než život v chladnějších částech planety. Své by o tom mohly vyprávět například housenky. Právě pro ně totiž zcela platí pravidlo zvyšujícího se rizika pozření predátorem směrem k rovníku. Tento závěr alespoň jednoznačně vyplývá z mezinárodního výzkumu, na němž se podíleli také vědečtí pracovníci a studenti Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

„Oslovil nás Thomas Roslin ze Swedish University of Agricultural Science s možností zapojit se do projektu, který se právě rozbíhal na jednatřiceti místech světa. My jsme v té době hledali vhodnou metodiku pro práci s umělými návnadami, kterými jsme disponovali, takže to byla moc hezká shoda náhod,“ odpovídá na tuto otázku docent Pavel Drozd, vedoucí výzkumné skupiny zabývající se mimo jiné ekologií býložravců. Hezkou náhodu ale následoval veliký vědecký úspěch, jenž byl po zásluze korunován publikací výsledků v prestižním vědeckém časopise Science.

Světový úspěch už během studia

„Někteří zúčastnění vědci doslova nemohli dospat, počítali hodiny do zveřejnění, pro mnohé to byl opravdu dosavadní vrchol kariéry. I my se samozřejmě radujeme. A to nejen pro samotný úspěch článku. To, že oslovili právě nás, znamená, že se ve světě ví, že se zde dělá kvalitní věda,“ říká Drozd a dodává, že mezi autory figuruje i jméno studentky Alžběty Suchánkové, která se na výzkumu podílela v rámci přípravy své diplomové práce.

Co přesně tedy vědci dokázali? Experimentálně potvrdili, že míra predace – tedy pravděpodobnost napadení kořisti dravcem – přímo souvisí se zeměpisnou polohou a nadmořskou výškou. Členové téměř čtyřiceti výzkumných týmů rozmístili v jednatřiceti lokacích po celém světě tisíce umělých návnad, věrných napodobenin býložravých larev, které po určitém čase opět sesbírali a podrobili analýze: spočítali počet útoků, které podle otisků čelistí v návnadě přisoudili jednotlivým živočichům. Zjistili tak, kolikrát za daný čas do návnady klovnul pták, kousla myš, mravenec či jiný živočich.

Na českých polích je relativně klid

Ukázalo se, že míra predace klesá směrem od rovníku k pólům, volně přeloženo je tedy housenka v rovníkovém pralese vystavena výrazně většímu riziku sežrání než housenka krmící na českých polích. Denní počet útoků klesal průměrně o 2,7% s každým stupněm zeměpisné šířky, tedy přibližně každých 111 kilometrů směrem k zemským pólům. V arktických oblastech tak klesla míra predace až na osminu rovníkové hodnoty.

V pozadí vysledované zákonitosti stojí složité předivo ekologických vztahů mezi jednotlivými druhy obývajících zkoumaná území. Ačkoliv se například ukázalo, že predační tlak ptáků zůstává zhruba stejný, směrem k rovníku významně stoupá predační aktivita členovců, hlavně tropických mravenců. Míra predace rovněž klesala se stoupající nadmořskou výškou, a to o 6,6% za každých 100 výškových metrů. Zatím není jasné, zdali tento trend platí pro všechny býložravce, nicméně tento poznatek přispívá k dalšímu pochopení fungování planetárního ekosystému.

Canopy Dream Team z Ostravské

Drozdův Canopy Dream Team, jak se výzkumná skupina tvořená studenty a pracovníky katedry nazývá, se v posledních letech věnuje studiu lokality Lanžhotského lužního lesa, jenž je unikátním zdrojem cenných informací. Ostravští vědci se chystají zjištěné poznatky a získané zkušenosti zúročit v dalším výzkumu. Současnou pracovní hypotézou, již hodlají experimentálně ověřovat, je vztah míry predace k nadzemní výšce stanoviště daného živočicha. Cílem budoucího výzkumu tak bude objasnit, zda je například pro housenku riskantnější sídlit v korunách stromů, nebo níže v podrostu. Nezbývá než jim v jejich úsilí přát výdrž a štěstí.

Kontakt pro média: