| Anotace | Metabolický syndrom představuje hlavní mechanismus v patogenezi vzniku kardiovaskulárních chorob.
Prevalence tohoto metabolického onemocnění neustále roste, tím je právem označován za onemocnění přelomu 20. a 21. století. Zásadní roli v pochopení etiopatogeneze metabolického syndromu sehrály dva objevy realizované v minulém století. První je spojen s objevem hormonu tukové tkáně leptinu v roce 1994 podílejícího se na regulaci příjmu potravy. Objev vedl k závěru, že tuková tkáň představuje významný endokrinní orgán ovlivňující energetickou rovnováhu a umožňující adaptaci organismu na stresové životní situace. Druhý významný objev receptorů PPAR, které pravděpodobně působí jako transkripční faktory, ovlivňují expresi genů kódujících enzymů a regulačních proteinů zapojených v metabolismu lipidů, sacharidů, v regulaci zánětu, nádorového bujení, imunitních dějů a diferenciace buněk. Poznání jejich funkčních aktivit by mohlo přispět k vysvětlení interakcí různých složek metabolického syndromu, v neposlední míře by mohlo ovlivnit i jeho prevenci a léčbu.
S ohledem na výše uvedené poznatky bychom chtěli věnovat v naší práci hlavní pozornost PPAR receptorům a řadě dalších markérů metabolického syndromu. Především pak těm, které souvisejí s metabolizmem lipidů (cholesterol, HDL, LDL, TAG), metabolismem tukové tkání (TNF-?, A-FABP, Resistin, Leptin, Adiponectin, IL-6, PPAR-?), sacharidů (inzulín, C-peptid, glukóza) a koagulačních faktorů (t-PA, PAI-I, cWF a Fibrinogen).
|
